Katolická církev v Maďarsku má dnes už několik novodobých blahoslavených z období komunismu. Patří mezi ně i pomocný biskup v Ostřihomi Zoltán Lajos Meszlényi.
Narodil se 2. ledna 1892 v Hatvanu, nedaleko Budapešti, v tradiční katolické rodině. Otec Zoltán Meszlényi starší byl učitelem v Rimavské Sobotě na Slovensku, kde také rodina žila. Matka Etela Burszky byla v domácnosti. V rodině se narodilo pět dětí. Malý Zoltán navštěvoval místní lidovou školu a následně nastoupil na zdejším Sjednoceném protestantském gymnáziu. Z důvodu přeložení otce do Budapešti se rodina přestěhovala do metropole Uher, kde mladý Zoltán pokračoval v gymnaziálních studiích. V roce 1904 zasáhla rodinu tragická událost – smrt matky. Otec se brzy poté znovu oženil. Zoltán dokončil poslední dva roky gymnaziálních studií na benediktinském gymnáziu v Ostřihomi. Právě zde zřejmě dozrálo jeho rozhodnutí stát se knězem a na podzim 1909 vstoupil do kněžského semináře v Ostřihomi. Arcibiskup Kolos Vaszary ho poslal v roce 1909 studovat do Říma na bohoslovecký ústav Germanicum – Hungaricum a Zoltán studoval na Gregoriánské univerzitě. Byl velmi nadaným studentem. Vedle mateřského jazyka ovládal také latinu, italštinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu, částečně také slovenštinu a španělštinu. Ve dvaceti letech se stal doktorem filosofie. Kvůli první světové válce – kdy se Itálie a Rakousko-Uhersko staly nepřátelskými státy –, pokračoval na bohosloveckých studiích v Innsbrucku. Zde ho také biskup Egger Franz 28. října 1915 vysvětil na kněze. Po roce následných studií zde také získal doktorát z teologie.
Pomocný biskup v Ostřihomi
Jeho prvním kněžským působištěm bylo Komárno, kde nastoupil jako kaplan od září 1916. Odsud byl povolán na arcidiecézní úřad do Ostřihomi, kde potřebovali jeho jazykové znalosti a vzdělání v oboru kanonického práva. V roce 1919 zažil teror komunistické Republiky rad a byl i s ostatními duchovním vystěhován z biskupského paláce. Stejně jako většinu Maďarů jej zasáhla Trianonská dohoda a rozdělení bývalých Uher. V jejím důsledku ostřihomská arcidiecéze ztratila velkou část svého území – ve prospěch Československa. Na Slovensku zůstali také jeho četní příbuzní a změnou hranic také ztratil majetek po matce v Rimavské Sobotě.
Kardinál János Csernoch pověřil Zoltána Meszlényiho reorganizací ostřihomské diecéze a ustanovil jej arcibiskupským sekretářem. V rámci výkonu této funkce doprovázel arcibiskupa na řadě zahraničních cest. Po nástupu nového ostřihomského arcibiskupa Jusztiniána Serédiho se stal Zoltán Lajos Meszlényi ředitelem arcibiskupské kanceláře a roku 1931 kanovníkem. Ve 30. letech se výraznou měrou podílel na organizování hnutí Katolická akce v Maďarsku a na přípravách celosvětového Eucharistického kongresu v Budapešti v roce 1938. Kvůli svému značnému vytížení musel bojovat se zdravotními obtížemi – chronické problémy se srdcem a štítnou žlázou.
Dvacátého osmého října 1937 byl kardinálem Serédim vysvěcen na biskupa a stal se titulárním biskupem v Sinope a pomocným biskupem ostřihomské arcidiecéze. Za druhé světové války podobně jako další maďarští ordináři kritizoval nacismus a snažil se pomáhat pronásledovaným Židům.
Ve stopách kardinála Mindszentyho
Po smrti Jusztiniána Serédiho se stal ostřihomským arcibiskupem József Mindszenty, který pověřil biskupa Meszlényiho zřízením Katolické univerzity. V Maďarsku však v poválečném období rostl tlak komunistické státní moci proti Církvi a k založení univerzity už nedošlo, protože byl zatčen i samotný kardinál Mindszenty. Jeho zástupcem – kapitulním vikářem v ostřihomské arcidiecézi se stal v červnu 1950 právě pomocný biskup Zoltán Meszlényi.
Komunistické vedení včele s M. Rákosim se snažilo přimět Meszlényiho k odstoupení a do čela diecéze chtělo prosadit povolného a s režimem spolupracujícího kněze Miklóse Beresztóczy ho, což se jim však nepodařilo. Proto byl v noci 29. června 1950 biskup Meszlényi zatčen příslušníky tajné policie. O následných událostech života jsou dochovány jen útržkovité informace ze svědectví vězňů a dokumentace tajné policie.
Nejprve byl odvezen do trestaneckého tábora Recsk a potom do tábora Kistarcsa. Zde byl izolován od ostatních vězňů, zadržován v zimě v nevytápěné cele, odpírali mu jídlo, údajně musel chodit bos po ostrých kamenech a byl také bit a mučen. Na následky trýznění zemřel 4. března 1951. Jeho úmrtí bylo zatajováno a datum smrti zfalšováno na 11. ledna 1953. Teprve po třech letech po jeho smrti bylo jeho blízkým oznámeno jeho úmrtí.
Blahoslavený
Ostatky mučedníka byly převezeny na nový centrální hřbitov v Budapešti a uloženy v neoznačeném hrobě. Až v roce 1966 byla provedena exhumace jeho ostatků a ty byly následně pochovány bez přítomnosti veřejnosti v ostřihomské katedrále.
Po pádu komunismu byly zkoumány okolnosti věznění a úmrtí biskupa Meszlényiho a v roce 2004 byl otevřen jeho kanonizační proces. 31. října 2009 byl v Ostřihomi prohlášen za blahoslaveného. Beatifikační mši svatou sloužil kardinál Erdö a samotný akt blahořečení provedl z pověření Benedikta XVI. prefekt Kongregace pro svatořečení, arcibiskup Angelo Amato. Svátkem tohoto nového blahoslaveného maďarské Církve je den jeho úmrtí – 4. březen.
Autor je historik a pedagog, spolupracuje s Českou křesťanskou akademií a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Seriál Mučedníci komunismu přebíráme z časopisu RC Monitor
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!