Sedmihradský biskup Áron Márton byl mnohaletým vězněm komunistických žalářů a i po propuštění byl desítky let sledován tajnou policií. Za svou činnost ve prospěch pronásledovaných Židů během druhé světové války dostal ocenění „Spravedlivý mezi národy“.
Narodil se 28. srpna 1896 v obci Csíkszentdomokos (rumunsky Sândominic) ve východním Sedmihradsku na území tehdejšího Rakouska-Uherska v maďarsky mluvící selské rodině jako třetí dítě Ágostona Mártona a Juliány Kurkó. Obecnou školu navštěvoval v rodné obci, následně studoval střední školu v Csíkszereda a v Alba Iulia, kde v roce 1915 složil maturitní zkoušku. Přestože toužil po kněžství a chtěl do semináře, byl vzhledem k probíhající I. světové válce záhy povolán na vojenskou službu do rakousko-uherské armády. Výjimku pro něj nevymohl ani bikup Majláth. Mladý Áron se zúčastnil řady bitev a byl několikrát zraněn. Po válce pracoval v rodné obci v zemědělství a chtěl nastoupit v železářské továrně ve městě Braşov jako montér. Kvůli své národnosti však byl i se svým kamarádem odmítnut. Po dalších úvahách se rozhodl definitivně jít cestou za kněžstvím.
Knězem v rodné Transylvánii
V říjnu 1920 vstoupil do kněžského semináře v Alba Iulia. Už během studií prokázal svou zbožnost a pevný charakter, jeho vyučující jej hodnotili jako nadějného studenta i budoucího kněze. O prázdninách zajížděl do rodné obce a pomáhal rodičům v hospodářství. Kněžské svěcení přijal 6. července 1924 z rukou transylvánského biskupa Gusztáva Károly Majlátha. Ve 20. letech postupně vystřídal několik působišť v Sedmihradsku, hlavně jako kaplan, ale i katecheta. Jeho prvním kaplanským působištěm se staly Ditró a Gyer gyó szentmiklós. Stal se oblíbeným především mezi mladými, které duchovně formoval, ale organizoval pro ně i kulturní aktivity. Dále pak vyučoval teologii na katolickém lyceu Marosvá sárhely, jako skvělý pedagog a odborník pak vedl sirotčinec svaté Terezy v Nagy szeben. Vedle maďarštiny hovořil s farníky také rumunsky a německy. V roce 1930 se stal diecézním archivářem v Alba Iulia a v roce 1932 spirituálem studentů univerzity v Cluji. Zároveň se stal předsedou katolického spolku národů a od roku 1936 duchovním správcem farnosti sv. Michala v Cluji. Věnoval se také publicistice – zřídil a redigoval kulturně-vzdělávací periodikum Škola v Transylvanii.
Spravedlivý mezi národy
24. prosince 1938 jej papež Pius XI. ustanovil biskupem diecéze Alba Iulia. Poté, co vypukla 2. světová válka a Maďarsko zabralo v roce 1940 severní část Sedmihradska, rozhodl se biskup Márton zůstat v centru své diecéze v Alba Iulia v Rumunsku. Přesto se nevzdával duchovní odpovědnosti a péče za obyvatele své diecéze, kteří nyní žili na území Maďarska. Biskup Márton se během války zasazoval za práva pronásledovaných a trpících. Během své vizitace v Cluji odsoudil ve svém kázání v kostele sv. Michala připravované deportace rumunských a maďarských Židů do koncentračních táborů a krátce nato napsal apelující dopisy maďarské vládě a vedení policie a žádal je o zastavení deportací Židů. Odpovědí na jeho úsilí bylo vyhnání z města. Za tyto jeho postoje na obranu Židů mu byl posmrtně v roce 1999 udělen komisí při památníku Jad Vašem v Jeruzalémě titul Spravedlivý mezi národy.
Pastýř Sedmihradska ve vězení
Po smrti maďarského primase a ostřihomského arcibiskupa Justiniána Serédiho v roce 1945 chtěl papež Pius XII. ustanovit maďarským primasem Árona Mártona, avšak reakce maďarských komunistů byla zamítavá, proto se jím stal biskup József Mindszenty. Biskup Márton zůstal v čele své diecéze v Sedmihradsku. Po uchopení moci komunisty v Rumunsku v roce 1947 se brzy dostal sedmihradský biskup do konfliktu s tímto režimem. Protestoval proti likvidaci řeckokatolické církve a jejímu nucenému včlenění do pravoslavné církve, odmítl dohodu s komunistickými orgány za cenu omezení svobody Církve a věřících. Rovněž protestoval u předsedy vlády P. Grozy proti pošlapávání práv maďarské menšiny na území Rumunska. Postupně byl izolován, byla proti němu rozpoutána štvavá kampaň v médiích. 21. června 1949 byl biskup Márton zatčen v Bukurešti za zvláštních okolností – předstírání poruchy vozidla. Během svého pobytu ve vazbě byl postupně vězněn ve věznicích Piteşt, Nagyenyed, Máramarossziget a v Bukurešti. K 25. výročí jeho kněžského svěcení mu papež Pius XII. udělil titul kardinála. V roce 1951 byl biskup Áron odsouzen vojenským tribunálem k doživotnímu trestu odnětí svobody. Ke svému pobytu ve vězení se ve svých vzpomínkách nerad vracel, ale podle spoluvězňů odmítal jakékoli zvýhodňování pro sebe, byl jejich oporou a vzorem pro mnohé.
V internaci, na svobodě
V roce 1953 po Stalinově smrti a v souvislosti s politickými změnami ve východním bloku i v Rumunsku byl přemístěn z vězení do internace na předměstí Bukurešti, ale nadále izolován od okolního světa. V roce 1955 byl podmínečně propuštěn a rozhodl se pro návrat do své diecéze, kde byl nadšeně přivítán. Krátké svobodné působení bylo po dvou letech ukončeno a až do roku 1967 byl držen ve svém biskupském sídle v internaci. Jeho každodenní život byl kontrolován orgány tajné policie, jeho rozhovory odposlouchávány, jeho pes byl otráven. V listopadu 1967 byl propuštěn na svobodu díky iniciativě rakouského kardinála Königa při jeho návštěvě v Bukurešti. Biskup Márton však toto osvobození přijal pouze pod podmínkou, že jej komunistický režim za to k ničemu nezavazuje a opět se vrátil do čela své diecéze. V 70. letech opakovaně navštívil Řím a setkal se s papežem Pavlem VI. Nadále se dostával do konfliktu s komunistickými orgány kvůli svému postoji k prorežimním „mírovým“ kněžím či duchovním, kterým komunistické úřady bránili ve výkonu jejich úřadu. V 70. letech se zhoršoval jeho zdravotní stav a v důsledku rakoviny prostaty trpěl krutými bolestmi. Proto se rozhodl požádat papeže o uvolnění ze svého úřadu. Jeho žádost vyslyšel v dubnu 1980 papež Jan Pavel II. Pastýř sedmihradské diecéze zemřel v Alba Iulia 29. září 1980.
Autor je historik a pedagog, spolupracuje s Českou křesťanskou akademií a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Seriál Mučedníci komunismu přebíráme z časopisu RC Monitor (19/2014)
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!