Církvi stále náleží legitimní očekávání, že právní vztahy ke katedrále budou nějakým rozumným způsobem vypořádány.
Dnes je svátek Božího těla a katolíci mají velkou slávu, ale také pěkný problém. Je to pro ně – pro nás – jedna z nejvýznamnějších kultovních událostí, uspořádá se slavnostní bohoslužba a po ní eucharistické procesí, v němž je svátostný Kristus slavnostně nesen ulicemi města, protože tam je také jeho domov, nejen za kostelními zdmi, kde by ho jako v muzeu ráda uchovávala neznalost jedněch a zbabělost druhých.
V Praze se již léta slavnostní mše slouží v katedrále, sídelním kostele pražského arcibiskupa a eucharistický průvod prochází Hradčanským náměstím, družičky cukrují dlažbu okvětními lístky, lidé padají na kolena před Jedním a Trojím božstvím v podobě Chleba a když byl ještě u barnabitů Karmel, otevíraly se jeho brány a na malou chvilku bylo možné spatřit mlčenlivé vládkyně města. Pro malou a bezvýznamnou katolickou bublinu je to prostě událost, sjíždí se na ni lidé z celé Prahy a okolí.
V Praze se již léta slavnostní mše slouží v katedrále, sídelním kostele pražského arcibiskupa, ale letos ne, letos tomu tak nebude, arcibiskup se musí uchýlit do exilu ke strahovskému opatovi, protože na Pražském hradě se scházejí bafuňáři NATO a prezidentův diář má před arcibiskupovým přednost.
Bylo by tomu jinak, kdyby katedrála patřila církvi?
A může ještě církvi patřit, když se církevní restituce vyřešily jednou pro vždy před dvanácti lety? V roce 2012 byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který respektoval politickou dohodu, že se katedrála vracet nebude. Vyjádřením toho je § 18 odst. 10 zákona, podle nějž se katedrála nevydává.
Je tomu skutečně tak?
Není.
Podrobně jsem se tomu věnoval v komentáři k restitučnímu zákonu, a protože bych to dnes lépe nenapsal, nezbývá mi než ocitovat sám sebe:
Ustanovení § 18 odst. 10 zákona stanoví, že na vyčtené nemovitosti se tento zákon „nevztahuje“. Jinými slovy Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha a další nemovitosti nejsou předmětem zákonné úpravy podle tohoto zákona.
Zákonodárce tak zvolil odlišnou techniku, než ve vztahu k věcem, jejichž vydání si nepřál. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona výslovně uvádí, které věci nelze vydat. V případě překážky vydání podle § 8 odst. 1 se jedná o věci, které jsou předmětem majetkového vyrovnání, ale o kterých zákonodárce rozhodl, že se nebudou vydávat. Pokud by chtěl zákonodárce pouze vyloučit katedrálu a přilehlé nemovitosti z naturální restituce, měl postupovat obdobným způsobem jako v § 8 odst. 1. Technika, kterou zvolil, je ale zcela opačná: komentované ustanovení katedrálu a další nemovitosti vylučuje z věcné působnosti zákona.
Co to znamená? Předně lze dovodit, že ve vztahu ke Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dosud nedošlo k majetkovému vyrovnání. Jestliže Ústavní soud mnohokrát zdůrazňoval, že „je pouze věcí zákonodárce, jak dořeší zmírnění majetkových křivd způsobených církvím a církevním právnickým osobám přijetím dalšího zákona“ (např. stanovisko Pl. ÚS-st. 22/05, 13/2006 Sb.), a současně poukazoval na povinnost přijmout „zvláštní právní předpis, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07, 242/2010 Sb., 132/2010 USn.), můžeme mít za to, že otázka katedrály je prozatím ponechána zákonodárcem jako otevřená. Zda usiluje o její vyřešení zvláštním zákonem, není známo – mlčí i důvodová zpráva.
A tento stav trvá dodnes. Církvi stále náleží legitimní očekávání, že právní vztahy ke katedrále budou nějakým rozumným způsobem vypořádány. Takže ano, katedrála stále ještě církvi patřit může.
Autor je advokát, publikuje na svém blogu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
