Německá kancléřka Angela Merkelová včera znovu potvrdila plán Německa přejít nejpozději do roku 2050 na obnovitelné zdroje energie a stát se takzvaně klimaticky neutrální. Podle kancléřky už se nemá vést diskuse o tom, „zda toho Německo dosáhne, ale jak toho dosáhne.“ Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová však německý plán takzvané „energiewende“ zpochybňuje. Tvrdí, že ho není možné uskutečnit bez toho, aniž by lidé vymysleli, jak skladovat přebytečnou elektřinu na „horší časy“.
Už zhruba před deseti lety jste mi řekla, že pokud má nějaká země na světě šanci přejít na ryze obnovitelné zdroje energie, pak je to pouze a jen Německo. Platí to stále?
Ano, na tom se vůbec nic nezměnilo. Pořád si myslím, že jedině Němci mohou díky své mentalitě a ekonomické síle něco podobného dokázat. To ale zároveň neznamená, že to skutečně dokáží.
O německém plánu máte pochybnosti?
Německo stojí podle některých veřejných zdrojů takzvaná energiewende kolem 32 miliard eur ročně, což už samo o sobě ukazuje, že si tuhle změnu může dovolit jen opravdu silná ekonomika. Jedna věc jsou ale peníze a druhá možnosti techniky. A mě prostě ve škole učili tu fyziku trochu jinak, než jak se o ní dnes mluví v souvislosti s německou „energiewende.“
Jak tomu mám rozumět?
Abyste za dnešní úrovně techniky a lidského poznání mohl zcela nahradit konvenční zdroje obnovitelnými, potřebujete mnohonásobně větší prostor, než jaký dnes zabírají uhelné, plynové či jaderné elektrárny. Vyrobit prostřednictvím solárních panelů tolik energie jako jaderný reaktor znamená osadit panely obrovskou plochu země, kterou už dnes není kde brát. A pokud ano, pak jedině na úkor polí, lesů, lidských sídel, zbytků volné krajiny, národních parků. To není příliš ekologické, ani společensky únosné. A stejně by to ale nevyřešilo další problém obnovitelných zdrojů.
Jaký?
Obnovitelné zdroje nejsou stabilní. A my přebytky jejich výroby prostě stále neumíme skladovat. Nedokážeme si schovat energetické přebytky z doby, kdy v neděli v poledne svítí slunce a využít je v noci. Ono se snadno napíše, že třeba ve Velké Británii nebyla týden v provozu jediná uhelná elektrárna, protože veškerou energii dokázaly zajistit větrné elektrárny a solární panely. Jenže, co když najednou přestane foukat vítr a svítit slunce? Takovou situace zatím jen pomocí obnovitelných zdrojů řešit neumíme.
Němci ale mají údajně už dnes dobré výsledky s využitím přebytků obnovitelné energie ke stlačování plynu či výrobě metanu a vodíků, využitelných zase jako energetické zdroje. Jinými slovy tvrdí, že přebytky v budoucnu dokážeme smysluplně uložit a použít jindy a jinak. Vy těmto zprávám nevěříte?
Ale ano. Ale je třeba si uvědomit, že se zatím ve všech vámi zmiňovaných případech jedná pouze o prototypy, nikoliv o zařízení využitelné v praxi. Zařízení, které by dokázalo skladovat ve velkém elektřinu tak, aby se to finančně vyplácelo, zatím prostě neexistuje. A možná nikdy existovat nebude. Mezi prototypem a praktickým zařízením je obrovský rozdíl.
Úspěch takzvané energiewende tedy podle vás závisí na tom, zda se lidem podaří vymyslet levné zařízení na skladování energie?
Ano. Jinak není plný přechod na obnovitelné zdroje energie podle mého názoru možný. Navíc je tu ještě otázka technologií, které se využívají k výrobě elektřiny pomocí slunce či větru. U nich je totiž označení obnovitelné velmi diskutabilní.
Z jakého důvodu?
Prakticky všechny tyto technologie využívají vzácné kovy. A vzácné znamená, že je jich nedostatek a konečné množství. Nejsou obnovitelné. Navíc jejich těžbou rabujeme rozsáhlé přírodní oblasti v Africe nebo v Asii. A to kvůli tomu, abychom měli v Evropě čistou energii.
Německá energetická změna však přes určitou míru skepticismu postupuje, obnovitelné zdroje už se podílejí na energetické výrobě v Německu ze 40 %. Kdy tedy podle vás nastane ten moment, který buď potvrdí, nebo naopak vyvrátí smysluplnost německého experimentu?
Nevím, už dnes ale z Německa přicházejí zprávy, že se nárůst výroby z obnovitelné energie zdrojů na těch 40 % výrazně zpomalil. Navíc končí podpora nejstarších zdrojů, postavených třeba už před dvaceti lety. V příštích několika letech se ukáže, zda se energetický trh s obnovitelnými zdroji už nasytil, nebo může ještě růst. Já bych Němcům upřímně přála, aby se jim energiewende povedla, protože by to mohl být návod pro celý svět. Zatím jsem ale skeptická.
Jestliže je ale německá energiewende diskutabilní, jakým jiným směrem by se měla v budoucnu energetika ubírat? Ani využívání současných konvenčních zdrojů není dlouhodobě udržitelné.
Podle mého názoru je zatím cesta v kombinaci vylepšených jaderných technologií a obnovitelných zdrojů. Ona má ta jaderná energetika pověst něčeho umělého, nebezpečného, stvořeného lidmi, a přitom si málokdo uvědomuje, že je to de facto ryze přírodní zdroj. Život na zemi by nefungoval bez jaderné fúze na Slunci, která je základem veškeré energie na naší planetě. Pokud by se nám podařilo ještě více pohnout s technologií jádra a zkombinovat ji s využíváním obnovitelných zdrojů, bylo by to podle mého názoru zatím ideální řešení. Pomohlo by nám to alespoň najít čas k tomu, abychom vymysleli ještě ekologičtější a účinnější způsob výroby energie.
Článek přebíráme v rámci vzájemné spolupráce z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!
