Velké zelené Německo je od jara schopné vyvážet elektřinu pouze v obdobích, kdy je nejlevnější. Jinak permanentně dováží. V praxi se tak potvrzují varování energetiků týkající se OZE.
Největší stát EU letos na jaře odstavil své poslední jaderné zdroje. Naplnil tím záměr kancléřky Angely Merkelové a všech zelených. Problém nemůže nastat, protože máme dostatek obnovitelných zdrojů energie (OZE), byli přesvědčeni spolkoví politici. Jenže – pro energetiky nepřekvapivě – problém nastal. Německé OZE valnou většinu letního dne nestačí pokrývat potřeby největší evropské ekonomiky a 80milionů Němců. Protože přesnější výklad zkratky OZE je totiž: Občasné Zdroje Energie. A tak od odstavení jádra Německo setrvale dováží elektřinu přibližně v objemech, jaké do jara zajišťovalo zatracované jádro.
Že k tomu dojde, muselo být přitom jasné každému, kdo sleduje informace nejen o německé zelené politice, nýbrž i ty o průběhu zásobování spolkové republiky elektřinou (např. zde). Z online grafů zelené společnosti Agora-energiewende, na jejíž stránky vede odkaz v závorce, je mimo veškerou pochybnost zřejmě, že německá energetika je při současném mixu s preferencí OZE schopna zajistit potřeby státu vlastními silami jen okolo poledne, v lepších případech od dopoledne do odpoledne. To ovšem jen tehdy, že hodně vane vítr na pevnině. A k tomu samozřejmě svítí slunce.
Důsledkem jarního odstavení posledních jaderných bloků je tak nejen praktická dovozní závislost Němců, ale současně i neschopnost vydělat na vývozu elektřiny, když jí mají dostatek. Mohou ji totiž vyvážet jen v době, kdy pořádně svítí slunce a fouká vítr (zde). Což je ovšem doba, kdy obdobná situace bývá i v okolních státech. Takže spolková republika vyváží jen a pouze v době, kdy jsou ceny nízké, dováží naopak v době vysokých cen (zde).
Německo jako odstrašující příklad
Německo má ještě stále dostatek instalovaného výkonu v konvenčních zdrojích, aby dokázalo pokrýt svoji spotřebu. Jenže jejich použití by znamenalo další zvýšení emisí v údajně nejzelenějším státě EU. V realitě však ve státě, který jako jediný ze států EU patří mezi 10 největších světových emitentů oxidu uhličitého. Který navíc zvýšil spotřebu uhlí. Takže raději elektřinu dováží. Také z Polska, kde je z uhlí prakticky všechna elektřina, nebo z tuzemska, kde je to více než 40 procent. A dalších 40 procent z jádra. Ve Francii, odkud dováží také, je z jádra přes 70 procent elektřiny. Pokrytecké a směšné? Jistě. Kdyby současně nepokračoval (německo-bruselský) tlak na to, aby všichni slepě následovali německou cestu.
Protože pokud půjdou všechny státy německou cestou občasných zdrojů elektřiny (OZE), budou mít všechny státy elektřinu jenom občas. Stejně, jako je to vidět právě v Německu. To znamená, že kolem poledne budou moci všichni svítit (fakt, v poledne!), továrny i úřady budou fungovat. A energetické firmy se budou předhánět v nabídkách elektřiny na export. Jenže ji většinou nikdo nebude potřebovat. Ale v šest večer, nebo ráno se bude elektřina vyvažovat zlatem a nikde nebude k mání…
Přesně tenhle vývoj předpovídali energetici od samého začátku a přesně tento vývoj kopíruje současné zelené Německo.
Převzato z iUhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme