Film Oppenheimer bodoval na udělování Oskarů. Je dobře natočený a s dobrým výkonem herce v hlavní roli. Oním hrdinou, kterého hrál, byl atomový fyzik J. Robert Oppenheimer; ztrápená to a psychicky nevyrovnaná osoba. Není na místě ho odsuzovat. Ale ve filmu se ublížilo jiné historické osobě, která byla mnohem lepším člověkem než Oppenheimer.
Byl to Lewis Strauss, šéf Americké komise pro atomovou energii, který se v roce 1954 nejvíce zasloužil o to, aby Oppenheimer coby bezpečnostní riziko přišel o svou bezpečnostní prověrku. Strauss byl ve skutečnosti mnohem vyrovnanější a vyzrálejší člověk než Oppenheimer.
Od prodejce bot do admirálské uniformy
Lewis Strauss se narodil v roce 1896 v chudé židovské rodině v Západní Virginii. Jeho otec i on prodávali boty. Během první světové války se seznámil s člověkem jménem Herbert Hoover, který organizoval humanitární, potravinovou pomoc pro hladovějící Evropu. Mladý Strauss se v roce 1918 dostal až do Finska, a tam poznal řádění bolševiků. Nestal se antikomunistickým mccarthyistou až v 50. letech; o komunismu měl jasno již v roce 1918 – na základě toho, co viděl. Přesvědčil Hoovera, aby přesvědčil prezidenta Wilsona, aby v roce 1918 USA uznaly nezávislost Finska. Stalo se.
Herbert Hoover byl v roce 1928 zvolen prezidentem USA; coby prezident však příliš úspěšný nebyl, protože rok po jeho zvolení udeřila na Ameriku a na svět Velká hospodářská krize přelomu 20. a 30. let 20. století.
Lewis Strauss se dal na podnikání a byl úspěšný. Během druhé světové války sloužil v americkém válečném námořnictvu a dotáhl to na hodnost admirála. Uvažte, v té době byly v USA ještě antisemitské předsudky velmi silné a nebylo vůbec lehké, aby se Žid stal admirálem v baště bílého anglosaského protestantismu, jakou byla tehdy U. S. Navy. On to dokázal.
A pak po válce služba v Americké komisi pro atomovou energii. Lewis Strauss se stal jejím členem. Strauss nikdy neskrýval, že je Žid. Byl na to hrdý, že je Žid i Američan. Americký Žid. Deset let stál v čele nejvýznamnější synagogy v New Yorku, možná v celých USA, chrámu Emanu-El.
Labilní genius
Během služby v Komisi pro atomovou energii potkal Roberta Oppenheimera, vědce, který vedl tým jaderných fyziků, kteří v rámci projektu Manhattan v letech 1942-45 pracovali na sestrojení prvních atomových bomb. Úspěšně, ten test první funkční atomové bomby se odehrál v červenci 1945. Dvě atomové bomby pak byly svrženy na dvě japonská města; původně byly plánovány pro Mnichov a Norimberk, ale tato města měla štěstí, že Německo kapitulovalo již v květnu 1945. Oppenheimer byl taky americký Žid, ale nikdy na to nebyl příliš hrdý. A byl psychicky nevyrovnaný. Pomohl Americe sestavit její první atomové bomby, ale pak se jeho psychické problémy projevily. Chtěl např., aby se USA vzdaly svých atomových bomb ve prospěch OSN – inu, geniální nápad! Odmítal se podílet na konstrukci silnější, tzv. vodíkové neboli termonukleární bomby; při jejím sestrojení byl hlavním fyzikem jiný Američan židovského původu, Edward Teller, narozený v Budapešti.
V roce 1954 ta otázka zněla: má mít Oppenheimer bezpečnostní prověrku? Má být jeho bezpečnostní prověrka prodloužena?
On sám měl na přelomu 30. a 40. let přátele v komunistických organizacích v oblasti kolem San Francisca, když učil na univerzitě v Berkeley. Jeho manželka byla komunistka. Jeho bratr byl komunista. Jeho švagrová byla komunistka. Jeho dlouholetá milenka byla komunistka. Sám dával vyhýbavé odpovědi ohledně své spolupráci s Komunistickou stranou. Vždy však popíral, že by byl osobně komunistou; tvrdil že byl jen sympatizantem a měl ve straně pouze přátele. V letech 1942-45 se zdálo, že to tolik nevadí; Sovětský svaz byl spojencem. Od roku 1947 to ale vadilo hodně, protože Sovětský svaz byl novým nepřítelem; stejně brutálním a nebezpečným, jako kdysi Třetí říše. V laboratoři v Los Alamos pracoval i fyzik, německý komunista a britský naturalizovaný občan Klaus Fuchs. V roce 1950 se před soudem přiznal, že po dobu sedmi let 1942-49 předával Sovětům atomová tajemství, že byl jejich atomovým špionem. V roce 1949 Sověti vyzkoušeli svou první atomovou bombu. Kdo vzal Fuchse do týmu v Los Alamos? Robert Oppenheimer.
Měla být v roce 1954 jeho prověrka prodloužena? Obnovena?
Lewisi Straussovi ani tak nevadila Oppenheimerova pro-komunistická minulost, ale to, že o ní mlžil a nepostavil se k ní čelem. Neexistoval však žádný důkaz, že Oppenheimer byl skutečně komunistou. On sám to popíral. Vědělo se jen, že jeho bratr, švagrová, manželka i milenka komunisty byli.
No, a teď se zeptejme: Máte českého občana, který pracuje na Ministerstvu obrany v sekci vyzbrojování. Jeho manželka je apologetkou Putina. Jeho bratr je apologetou Putina. Jeho dlouholetá milenka je apologetkou Putina. Dostane bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu?
Aha.
Byl to komunista…
A teď to překvapení. Harvey Klehr a John Earl Haynes, autoři mnoha knih o americkém komunismu a sovětské špionáži v USA, publikovali v září 2023 v měsíčníku Commentary podrobnou analýzu „Oppenheimer byl komunistou“, v níž podle svědectví jiných členů strany z té doby byl členem buňky Komunistické strany USA minimálně do začátku roku 1943. Jinými slovy, podle autorů Oppenheimer nejen mlžil o svých někdejších pro-komunistických sympatiích, ale i otevřeně lhal o svém bývalém členství v straně.
Oppenheimer bezpečnostním rizikem byl. Bezpečnostní riziko představoval. Zbavit ho prověrky byl správný a zodpovědný čin.
A co Lewis Strauss, který se o to zasadil?
Generál Dwight Eisenhower, vítěz nad fašismem a nacismem v Evropě, si Lewise Strausse vážil. Shodou okolností byl v letech 1953-61 prezidentem USA. V roce 1958 umíral na rakovinu tehdejší americký ministr zahraničních věcí John Foster Dulles. Prezident Eisenhower se zeptal Strausse, jestli by nechtěl být ministrem zahraničí. Strauss řekl Ikeovi, že kamarád Christian Herter, který je prvním náměstkem ministra, má mít to právo stát se ministrem zahraničí, až Dulles z důvodu zdraví odstoupí. Stalo se tak v roce 1959.
Eisenhower pak Straussovi nabídl „to druhé nejlepší“, být ministrem obchodu. Strauss s tím souhlasil a nabídku přijal. V letech 1958–59 byl ministrem obchodu USA.
Byl to lepší člověk než Robert Oppenheimer. Z toho filmu se to ale nedozvíte.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
