Nad britským deníkem The Guardian by člověk mohl jako nad krajně levicovým mávnout rukou. Kdyby… Kdyby to nebyl oblíbený zdroj většiny českých novinářů. Že Guardian nemá v oblibě národní konzervatismus premiéra Orbána, by se dalo pochopit, ale jejich kritika hraničí s posedlostí a články v tomto listě jsou často prošpikované závažnými faktickými omyly. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács přinesl nedávno stručný přehled deseti dlouhých let zavádějící dezinformace, který přinášíme v překladu.
I když jsme si v Maďarsku na rostoucí kritiku ze strany liberálů a mainstreamového zpravodajství navykli, redakční rada listu The Guardian vyrukovala ještě dál v tomto směru s příběhem výrazně zaměřeným proti Orbánovi. Jen minulý týden list ve svém úvodníku zveřejnil maďarská opatření vůči coronaviru a nazval je „uchvácením moci“, které poskytuje premiérovi „diktátorské pravomoci“. Zatímco úvodník vyniká v senzačnosti, je ve sporu s fakty.
Dlouholetý Orbánův kritik Cas Mudde zveřejnil včera názor, že „razítkovací parlament schválil sadu ‚nouzových opatření‘ bez toho, že by země byla v akutním ohrožení“. Moment, cože? „Země že nečelí akutnímu ohrožení“? Rád bych věděl, jestli by pan Mudde mohl pohlédnout do očí členů rodin těch 47 lidí, kteří v Maďarsku už coronaviru podlehli, a jestli by dokázal zopakovat tutéž větu.
Ve skutečnosti je reakce Maďarska na tuto pandemii v souladu s globálními standardy. Pokud by si autor článku v listě The Guardian přečetl ten zákon, dověděl by se, že dodatek k trestnímu zákonu (to, co Mudde nazval „drakonickým“ v článku přede dvěma týdny) kvalifikuje jako zločin šíření zavádějících a překroucených informací, které může podkopat nebo oslabit snahu ochránit veřejnost proti šíření tohoto viru. To nemá nic společného s omezováním svobody projevu; je to prevence před šířením falešných informací, které ohrožuje životy lidí.
Dnes už list The Guardian uveřejnil ne jeden, ale hned dva články, které ovšem sledují stejnou linii. Zatímco Jason Wilson píše, že premiér Orbán „využil tuto krizi k přišlápnutí obyvatel, ke kontrole nad informacemi, a ze svých odpůrců nadělal obětní beránky“, jiný článek si všímá že Katalin Cseh, členka EP za maďarskou liberální stranu Momentum, podporovanou Gyorgem Sorosem, se z Bruselu vrátila do Budapešti, se záměrem sloužit jako dobrovolná zdravotnice.
Zatímco opoziční osobnost sklízí chválu za své rozhodnutí stát se dobrovolnicí, vláda čelí odsudku za „drakonická“ opatření, která „sešlapávají obyvatelstvo, kontrolují informace a z protivníků dělají … obětní beránky“. Co na tom, že podle průzkumu asi 90 procent Maďarů smýšlí jinak. To nenajdete v žádném z článků listu The Guardian. A tato systematická předpojatost nezačala včera.
V listopadu 2010, sedm měsíců poté, co se premiér Orbán ujal funkce na základě drtivého vítězství v parlamentních vobách, list The Guardian napsal, že „Evropa potřebuje poslat Maďarsku signál“ o jeho „útocích na demokracii a vládu zákona.“
Pak následovalo prohlášení o „smrti svobody tisku“ a o počátku nové „éry cenzury likvidující demokratické výdobytky posledních dvaceti let“; dále vyjádření „obav“ ohledně nezávislosti soudnictví, „kontrol a proporcionality“. To bylo roku 2011.
Pak si The Guardian dělal starosti kvůli nové maďarské ústavě, základnímu zákonu, který vstoupil v platnost roku 2012. Napsali, že to vyvolává obavy – opět to slovo – o lidská práva a rozdělení pravomocí; zdál se být udiven odkazem na křesťanskou a kulturní identitu Maďarska.
List The Guardian vykazuje nezdravou zaujatost vůči vládě V. Orbána: Zpravodajské senzace ohledně Maďarska jsou jistě populární u jeho krajně levicového čtenářstva, ale my ostatní mějme na zřeteli, čím to vlastně je: jsou předpojaté a neprofesionální.
Se souhlasem převzato z abouthungary.hu. Pro KONZERVATIVNÍ NOVINY přeložil Jozef Zummer.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!