Tereza Šimůnková se v týdeníku Echo podívala na oblíbený trik feministek – tedy tvrzení, že za stejnou práci dostávají ženy méně zaplaceno, než muži. Akorát, že vůbec!
Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze. A nemá logiku: pokud by podnikatelé mohli ušetřit třináct procent nákladů tím, že propustí muže a najmou si čistě ženské týmy, proč by to neudělali? Copak neumějí počítat?
Proč si taxikářky a zubařky vydělají méně?
V roce 2018 provedla společnost Uber tematickou studii s více než milionem účastníků (podílela se na ní i Chicagská univerzita). Vyšlo z ní, že řidiči Uberu v USA vydělávali na hodinu asi o sedm procent víc než řidičky. Jak to? Právě zakázková („gig“) ekonomika s totální flexibilitou, která měla uvolnit ruce třeba matkám, byla svého času velebena jako prostředí, které „poměry“ konečně napraví. Výzkumníci identifikovali tři důvody. Se sexismem a diskriminací neměly nic společného.
Zaprvé: řidiči byli zkušenější než řidičky a u společnosti zůstávali déle. Zajetý řidič Uberu vydělá asi o patnáct procent víc než začátečník, protože se naučí pracovat strategičtěji (což platí pro každou profesi). Muži také za týden najezdili v průměru víc hodin než ženy. Zadruhé: muži brali nebezpečnější – a tím pádem lukrativnější – zakázky (na rozdíl od kolegyň zajížděli do vyloučených lokalit nebo do oblastí s nočními podniky, za což dostávají přirážku). A konečně zatřetí: muži jezdí rychleji. Ale na to jsme, ehm, nepotřebovali studii. Seděl vedle řidiček na sedadle spolujezdce nějaký mizogynní démon a našeptával jim, ať zpomalí? Asi těžko.
Rozdílné soubory výdělků a soft-skills našla také zubařská studie z Kanady. Ze srovnání necelé tisícovky zubních doktorů obou pohlaví vyšlo, že muži vlastní ordinaci dvakrát častěji než ženy a že důvěra ve své vlastní obchodnické schopnosti toto vlastnictví významně předpovídala. Zubní lékařky byly naopak vnímány jako empatičtější, lépe komunikující, lidštější. Pokud jde o rozhodování, dentistky se dle studie rozhodují spíš „intuitivně“, dentisté podle snahy o „absolutní objektivitu“.
Mají to ženy zapotřebí?
Debata o údajné příjmové nerovnosti se soustředí jen na povolání kýžená (vysoké platy, ty se závidí) a ignoruje jejich stín – co takový život obnáší. Kolik žen chce pracovat šedesát a víc hodin týdně, nemoci vypnout, pořád někam jezdit a furt s někým soutěžit? Malé procento, těm to upřímně přejme. Ale z výjimky nelze udělat pravidlo. Je menší zastoupení žen v nejvyšších pozicích vážně skleněný strop, nebo spíš rozumná vnitřní brzda? Všechno totiž mít nemůžeme a rozhodně ne zadarmo.
V amerických právnických firmách roky řeší masové odchody nadějných právniček kolem třicítky. Chtějí víc času na rodinu – a také utíkají z maximálně zátěžového prostředí. Zjistily, že je pro vlky. Dává evoluční smysl, že muži jsou na lov vlků lépe vybaveni. Muži v zásadě vykonávají všechna nebezpečná povolání a umírají v práci desetkrát častěji než ženy. Když udělá chybu voják, pokrývač, hasič, pracovník na ropné plošině, může to stát život nejen jeho, ale také spoustu lidí okolo. Kompetence se cení zlatem, ale ropné plošiny pod náporem adeptek nepraskají, byť přihlášku jistě poslat můžou.
Vyšlo v týdeníku ECHO, redakčně zkráceno.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!