Lenka Zlámalová se v Echu probrala statistikami Centra pro výzkum veřejného mínění o politické orientaci obyvatel ČR. Výsledky nejsou pro pravici špatné…
Velmi zjednodušeně, s velkou mírou nepřesnosti, se ale stále dají vymezit dvě pravolevé osy. První se dá zjednodušeně pojmenovat rovnostářství, životní úroveň, přerozdělování. Napravo je víc zásluh, osobní zodpovědnosti a rizika. Méně jistot a zásahů státu. Nalevo víc rovnostářství. Přerozdělování od bohatších k chudším. Víc dávek, dotací, grantů a všech možných státních transferů a regulací, směřujících k většímu rovnostářství, záchranné státní síti vyrovnávající rozdíly nikoli v šancích, ale ve výsledcích. A také protekcionismus. Druhá osa je kulturně-civilizační. Napravo je tradice, přirozenost. Lpění na osvědčených civilizačních hodnotách, jako je manželství muže a ženy, rodina, národní stát a suverenita. Nalevo je překračování tradičních hodnot a snaha osvobodit se z jejich sevření. Jak v bioetických otázkách sexuální orientace a identity, tak v sociálním inženýrství typu povinných kvót na ženy v byznysu nebo politice.
Když se daří, jsme napravo
Po celou dobu příslušníci pravice výrazně dominovali nad těmi, kdo se řadí k levici. Se dvěma výjimkami. Jednou velmi krátkou po finanční krizi v roce 2008. Pak přichází delší období mezi roky 2011 a 2013. To je za celou dobu od roku 1989 nejdelší a jediná výrazná doba, kdy je těch, kdo se řadí k levici, výrazně víc než těch, kdo se identifikují napravo.
Vývoj pravolevého rozdělení ukazuje, že identifikace souvisí s životní úrovní. Když země prosperuje, přibývá těch, kdo se považují za pravici. Recese přináší mentální přesun doleva.
To, jak o sobě lidé sami smýšlí, boří řadu oblíbených mediálních klišé. Třeba to, že mladí a vzdělaní jsou nejvíc doleva. Není to pravda. Je to dokonce přesně naopak. Čím jsou lidé mladší a vzdělanější, tím intenzivněji se považují za příslušníky pravice.
CVVM dává dotazovaným na výběr jedenáct stupňů zleva doprava. Body od 1 do 5 reprezentují levici. Šestka je střed a body 7 až 11 jsou pravicová orientace. Otázka zní: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil/a na této stupnici?“ Levice jsou kategorie 1 až 3. Sem se řadí jen 8,8 procenta lidí. Levý střed jsou kategorie 4 až 5. Sem patří 13,3 procenta. Střed je na stupnici číslo 6 a přiklání se k němu 27,8 procenta lidí. Sedmička a osmička jsou pravý střed. Za něj se považuje 21,9 procenta. Tato kategorie je o polovinu početnější než střed levý. Hodnoty 9 až 11 jsou pravice. Tady se vidí 16,5 procenta lidí. Dvakrát tolik než na vyhraněné levici. Pokud se budeme dívat na sebehodnocení, je česká společnost výrazně posunutá doprava. A to nejen ve středu, ale i na vyhraněnějších částech pravolevé dělicí linie. Zařadit se neumí 11,7 procenta lidí.
V generaci mezi 15 a 29 lety se k pravici a pravému středu hlásí 44,2 procenta lidí. K levici a levému středu jen 11,6 procenta. V nejmladší generaci je tedy skoro čtyřikrát víc pravicově smýšlejících než levicových. Právě mezi nimi je zároveň nejvíc těch, kdo se zařadit neumějí. Je to 22,1 procenta. Stejně velká skupina se považuje za střed. Právě těch středových je v nejmladší generaci vůbec nejméně.
Střední věk nejvíc napravo
Tou vůbec nejvíc pravicovou generací jsou lidé mezi 30 a 44 lety. Těch, kdo se považují za pravici a pravý střed, je tady 47,3 procenta. Za levici a levý střed naopak jen 10,5 procenta. Pravice tady nad levicí dominuje už téměř pětinásobně. Je tu výrazně méně nerozhodných než u těch nejmladších, 12,8 procenta. Ke středu se počítá 29,4 procenta této generace.
V generaci 45 až 59 let už přichází posun doleva. Byť i tady ti, kdo smýšlejí pravicově, násobně předčí levicové. Ale už jen dvojnásobně, to je výrazně slabší rozdíl než u obou mladších generací. K pravici a pravému středu se řadí 41,1 procenta příslušníků této generace. K levici a levnému středu 21,7 procenta. To je skoro dvojnásobek proti nejmladší generaci 15 až 29 let. Je to zároveň skupina s nejmenším počtem těch, kdo se zařadit neumějí. Je jich jen 5,5 procenta. A s největším podílem centristů. Těch je tady rekordních 31,7 procenta.
Výrazný obrat doleva přichází mezi šedesátníky. Je to jediná generace, kde levice a levý střed převyšuje pravici a střed pravý. K levici se řadí 39 procent lidí nad šedesát. Skoro čtyřikrát tolik než v generaci mezi 30 a 44 lety. K pravici a pravému středu 24,6 procenta.
Čím je člověk vzdělanější, tím víc se zařazuje vpravo. Mezi vysokoškoláky je zlomek příznivců levice proti těm, kdo mají jen základní vzdělání. Pravicovost je přímo úměrná výšce vzdělání. Mezi těmi, kdo mají vysokoškolský diplom, se k pravici a pravému středu řadí 53,4 procenta lidí. K levici a levému středu 12,5 procenta.
Vzdělání pravičáci
Mezi těmi, kdo ukončili vzdělání nanejvýš maturitou, se s pravicí a pravým středem identifikuje 42,5 procenta. S levicí a levým středem 21,9 procenta. Proti vysokoškolákům je tady rozdíl už výrazně menší. U vyučených bez maturity se k pravici a pravému středu hlásí 30,6 procenta a k levici a levému středu 23,3 procenta. Mezi lidmi se základním vzděláním už levice a levý střed dominují: 33,1 procenta versus 23,6 pro pravici. Sebeidentifikace ale velmi úzce souvisí s tím, jak je člověk spokojený s životní úrovní své vlastní rodiny. Ti, kdo jsou spokojeni, se dominantně považují za příslušníky pravice. Nespokojení se řadí k levici. Mezi těmi, kdo svoji životní úroveň považují za dobrou, se 44,1 procenta řadí k pravici a pravému středu. Jen 18,7 procenta k levici a levému středu. Mezi lidmi, kteří svou životní úroveň nepovažují za dobrou ani špatnou, stále ještě převažuje pravicové ladění nad levicovým. K pravici a pravému středu se hlásí 33,9 procenta z nich. K levici a levému středu jen 23,5 procenta. Mezi nespokojenými už levice s 34,9 procenty výrazně převažuje nad pravicovou identifikací s 23,2 procenty.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!