My jsme na komparatistice sestavili kánon literárních děl, o kterých si myslím, že patří do základu evropské kultury, takový maximalistický kánon. Jednalo se o několik set svazků. Takovou sumu může prostudovat pouze specialista, ale ne někdo, kdo chce získat základy společenských či humanitních věd. Jde pořád o ty stejné, staré texty: od Homéra, přes Platona, Vergilia, Augustina až k velkým klasickým textům moderního románu z počátku dvacátého století. A nemyslím si, že se na tomto výběru dá něco zásadního měnit. Jádro zůstává pořád stejné, měnit se můžou jen akcenty. Nedomnívám se, že by do tohoto kánonu měla patřit nějaká indiánská říkadla. Nebo si stýskat nad tím, že „je tam málo žen“. Je jich tolik, kolik si tam zaslouží být.Primárním hlediskem musí být kvalita textů a jejich vliv na evropskou vzdělanost, a nikoliv preferování nějaké, byť jakékoliv skupiny. To není nic proti indiánským říkadlům. Je jistě dobré jiné texty studovat, ale základem musí zůstat staré texty z antické, židovské a křesťanské literatury. To, že v současném intelektuálním světě je módní spílat kánonu a říkat, že je potřeba jiných, lepších, multikulturních, multigenderových textů, to je podřezávání větve, na které sedíme. A když Julien Benda napsal ve dvacátých letech slavnou knihu Zrada vzdělanců, tak já mám pocit, že podobnou zradu vzdělanců zažíváme dnes. Vzdělanec se většinou zabývá tím, že spílá vlastní kultuře. Všechno ostatní je pro něj lepší; takové to „stydím se za to, že jsem bílý západní muž“. Ne, já se za to nestydím. Myslím, že typické podkopávání větvě pod evropskou kulturou jsou gender studies. Ženy, které něco umějí, to dělají. Dělají vědu, politiku či umění. Ženy, které nic neumějí a jsou ambiciózní, se věnují gender studies.
Prožíváme zradu vzdělanců: Literární noviny 48/2006
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
