Ondřej Šmigol se v týdeníku Echo zamýšlí nad německým postojem k Rusku…
Ruské imperiální choutky vůči Ukrajině jsou dlouhodobé, proč se Kreml rozhoupal k akci až teď? Částečnou odpovědí je zřejmě plyn. Evropa je závislá na ruském plynu. Jenže tento vztah je oboustranný, Rusko je závislé na evropských penězích. Válka s Ukrajinou, přes kterou vede hlavní plynovod z Ruska na Západ, by nutně znamenala poškození ruské ekonomiky. Plyn byl tedy jistou zárukou, že Rusko se nepokusí o vpád na Ukrajinu.
Tento kalkul však zvrátila dostavba plynovodu Nord Stream 2, který přes Balt obchází Ukrajinu a spojuje Rusko přímo s Německem. Nově tak ruský vpád na Ukrajinu nemusí znamenat úbytek peněz a plynu. Pravda, Němci odsunuli spuštění Nord Stream o šest měsíců z administrativních důvodů. Že by ale Berlín chtěl úplně zastavit Nord Stream 2, na to to nevypadá. Zadruhé vysoké ceny energií znamenají, že Rusko sedí na obřích zásobách hotovosti, jež mohou pomoci vykrýt ekonomické dopady války a sankcí.
A to je předtím, než Německo ekonomickou odpověď Západu zařízne. Například jasně signalizuje, že bude proti vykopnutí Ruska ze systému mezinárodních plateb SWIFT. Tato hrozba, jež by znemožnila Rusům účastnit se mezinárodního bankovnictví, je přitom Američany považována za „nukleární“ možnost a nejmocnější zbraň v sankčním arzenálu.
Německý kancléř Olaf Scholz sice prohlásil, že v případě invaze na Ukrajinu jeho vláda bude muset znovu jednat o povolení pro Nord Stream, ale nepotvrdil, že ho zruší úplně. Ministryně obrany Christine Lambrechtová zase trvá na tom, že Nord Stream nemá s politikou nic společného. Poslanec Ralf Stegner si na Twitteru stěžoval na německé zpravodajství o Rusku. Nazval ho „harašením zbraněmi“, používá prý „studenoválečnický tón“ a požaduje „jednostranné zbrojení a spirálu sankcí tam, kde je nutně zapotřebí diplomacie a snížení napětí“. Všichni zmínění jsou z SPD. Vlastně celkově němečtí sociální demokraté jsou proruští. Rolf Mützenich, lídr parlamentní frakce, v rozhovorech vyjadřuje pochopení pro ruské pocity ohrožení. V prosinci vyzval k ukončení „recipročních hrozeb“. Předseda SPD Kevin Kühnert tvrdí, že problémy Nord Streamu a Ukrajiny by se neměly míchat.
To se potvrzuje i v dodávkách zbraní. Zatímco ostatní spojenci se snaží dodat Kyjevu co nejrychleji výzbroj, Němci prodej zbraní zastavili. Nejen to, dokonce ztěžují dodávky od ostatních. Berlín takto zakázal vývoz původně německých zbraní z Estonska na Ukrajinu. Předtím to zamítl Lotyšsku.
Roli v tom hrají ještě dvě věci. Tradiční německý pohled na Rusko jako na velmoc, která má své zájmy a je s ní potřeba jednat. Dějiny německo-ruské spolupráce jsou dlouhé. Čtyři dělení Polska, smlouva v Rapallu, Ostpolitik, summit Kohl–Gorbačov, jenž vedl ke znovusjednocení Německa. To vše jsou příklady rusko-německé spolupráce. A pak Mathieu von Rohr v magazínu Der Spiegel naznačuje, že by za tím mohly být ruské peníze. Exkancléř za SPD Gerhard Schröder je předsedou představenstva Rosněfti a v podstatě vrchní ruský lobbista v Německu, přesto ho SPD vnímá jako zasloužilého státníka.
Pokud to má nějaký dopad na českou politiku, tak ten, že to totálně převrací tradiční vnímání EU. Ta je mezi „eurohujery“ považována za kotvu západního směřování země a hráz proti ruskému vlivu. Je tedy potřeba následovat evropský mainstream, což v praxi znamená Německo a Francii, protože to nás vede více na západ a dále od Ruska. Často se volá po společné zahraniční a obranné politice EU. Problém nastává ve chvíli, kdy tento mainstream kráčí směrem ke Kremlu. Německo je nejmarkantnější příklad, avšak i Francie koketuje s ústupky vůči Rusku. Emmanuel Macron vyzval k bezpečnostní dohodě s Ruskem.
Naopak nejvíce protiruští jsou evropští vyvrhelové Británie a Polsko, jež dodávají Ukrajincům zbraně a cvičí ukrajinské vojáky.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!