Na polském nezávislém portálu OKO.press se koncem dubna objevil rozhovor ruské novinářky s ruským politologem a sociologem Grigorijem Judinem, odborníkem na veřejné mínění.
Vládne atmosféra silného strachu. Lidé raději spolupracují, než aby se stali terčem teroru. Teror je také součástí ruské fašizace. Šedý člověk, kterého ještě včera nic nezajímalo, dnes začíná ze strachu spolupracovat, aby se neznelíbil – říká prof. Grigorij Judin.
„Fixace na čistotu národa, hledání zrádců, je také nacistický prvek. Lidé se těchto aktivit pořád neúčastní nijak nadšeně. Jsou zvyklí střežit svůj soukromý život, svou pasivitu, na příkaz vedení chodit na „putingy“. Ale teď mi připadá, že jsou lidé čím dál aktivnější – z hrůzy. Toto je typický okamžik ve fašistickém státě, kdy pasivní masy začínají spolupracovat, aby se nestaly oběťmi,“ řekl Grigorij Judin, ruský filozof a sociolog. profesor na Moskevské vysoké škole ekonomických a sociálních věd.
Před dvěma lety předvídal, že bude válka. Dnes o tom mluví podrážděně, protože se domnívá, že Západ celá léta s vrahem obchodoval a pumpoval peníze do kremelského režimu a přitom zavíral oči před situací v Rusku.
Podle Judina zažívá dnes Rusko dynamickou fašizaci na všech úrovních a ruská společnost přestala existovat. Rusové, říká Judin, vědí všechno a rozumí všemu, ale raději o tom nepřemýšlejí – protože Boha lze z nebe svrhnout, Putina ne.
„Myšlenka, že propaganda vymývá lidem mozky a vytváří pro ně jiný svět, není pravdivá. Ruská propaganda funguje jinak. Rusové nevěří ničemu, nevěří ani propagandě. Základním smyslem propagandy je, že věřit nelze nikomu. Ani jí samotné. Všichni na světě vždy lžou, říká Rusům, a člověk si musí moudře vybrat tu lež, která je v našem vlastním zájmu, abychom se cítili lépe.“
S profesorem Grigorijem Judinem hovořila pro OKO.press ruská novinářka Maša Makarovová.
Maša Makarovová (OKO): Jak lze stručně popsat současný stav ruské společnosti?
Grigorij Judin (GJ): – Pokusíme-li se to popsat jedním slovem, je to očividná fašizace. Vidíme, že politický režim, vybudovaný jako autoritářský, bonapartistický, velmi rychle mutuje ve fašistický. Tento proces ještě neskončil, ale nepochybně probíhá.
OKO: Co poukazuje na tuto mutaci?
GJ: Dlouhou dobu jsme pozorovali autoritářský systém, který byl založen na sociální pasivitě. Tento systém dal lidem příležitost zlepšit svůj život, vzít si půjčky, dělat kariéru výměnou za úplnou politickou pasivitu. Proto bylo za Putina pro Rusy projevem zdravého rozumu vždy to, že by se člověk neměl vměšovat do politiky, nic se tam nedá vyhrát, politické záležitosti jsou špinavé a nesmyslné, každý tam jedná jen ve svém vlastním zájmu.
Můžete si myslet a dokonce říkat, co chcete, ale aktivní politická činnost je zakázána. Nezáleží na tom, jestli jste pro Putina, nebo ne.
Nyní se pravidla změnila. Musíte sdílet názor státu na klíčové události, a pokud ho nesdílíte, stáváte terčem zastrašování. Je to přechod od autoritářství k totalitarismu s jeho homogenním vědomím.
Ve fašistickém režimu navíc existuje klíčová triáda: vůdce = společnost = stát. Rovnítko mezi vůdcem a společností bylo v Rusku zavedeno už dávno – připomeňme si větu „není Putin, není Rusko“.
Mezi vůdcem a státem také – po roce 2020 je zřejmé, že nikdo nemá právo patřit do státu, pokud není loajální k vůdci osobně. A nyní se odstraňuje mezera mezi státem a společností. Nemůžete patřit do společnosti, pokud nepodporujete státní politiku. V tom případě jste zrádce a lump.
Dochází také k rychlé ideologizaci. Na univerzitách se konají speciální přednášky „dějiny podle Putina“, výuka ve školách a školkách – stát vysvětluje, proč je válka nezbytná. Řídí tyto znalosti, což zajišťuje jejich osvojování.
Jsme také svědky vážných represí na univerzitách – propouštění profesorů, vylučování studentů ze studia, výslechy, při nichž služby vyžadují seznamy lidí, kteří nemají příslušné názory. Dochází k trestním řízením. Nyní nemůžete s Putinovou šílenou vizí dějin tiše nesouhlasit. Už nemůžete zůstat stranou.
OKO: Jak na to reagují lidé?
GJ: Vládne atmosféra velmi silného strachu. Lidé raději spolupracují, aby se nestali terčem teroru. Teror je také součástí fašizace. Šedý člověk, kterého ještě včera nic nezajímalo, dnes náhle začíná ze strachu spolupracovat, aby se neznelíbil.
OKO: Nejméně dva trestní případy „fejků“ o válce na Ukrajině – proti učitelům – se v posledních týdnech objevily v důsledku udávání.
GJ: Na univerzitách se po studentech požaduje, aby donášeli na profesory, kteří mají nesprávné názory. Lidí, kteří jsou připraveni udávat, není moc, ale on stačí jeden. Někteří studenti naopak informují profesory, že je na ně někdo připravený donášet. Je to od nich hezké, ale vzdělávání končí v okamžiku, kdy část studentů na vás donáší a druhá část špehuje ty, kteří donášejí.
Prozatím celý proces teprve začíná. Uvidíme. V Rusku existuje velká tradice útěku před státem a před jakýmkoliv donucováním. Třeba to zafunguje jako pojistka.
OKO: Stačí jako dříve jít na tzv. „puting“, tedy na vládní manifestaci, a ukázat tam svůj obličej, abyste vyjádřili úřadům potřebnou podporu?
GJ: Nezbytné je se například zúčastnit performancí, při nichž se z lidských těl vytváří písmeno Z – symbol tzv. speciální operace. Pak musíte zveřejnit fotografii z této akce na sociálních sítích, což prokazuje vaši loajalitu. Zároveň jsou lidé zastrašováni – to kdyby se nechtěli zúčastnit.
Fašistická estetika a použití lidských těl k jejímu tvoření se asociují jednoznačně – právě jako s těmito písmeny Z. Nevím, zda polští čtenáři viděli klečící děti, které měly takto vytvořit písmeno Z.
Ano, bolestně to připomíná fašistickou estetiku… Stejné písmeno se používá i pro hrozby, lidé ho nacházejí nakreslené na dveřích svých bytů.
Všechno je jasné každému, kdo ví něco o 30. letech dvacátého století, když vidí agresivní symboly války složené z lidských těl. A samozřejmě to není souhra náhod.
OKO: Takže je to úmyslné kopírování nacistické estetiky?
GJ: O tom není pochyb – je to vědomé kopírování Hitlera. V ideologii, kterou v Rusku pozorujeme, je prvek neskrývaně nacistický. To souvisí s myšlenkou etnických čistek, kterou propaguje Vladimir Putin a lidé z jeho okolí. Celý tento projekt „zvláštní operace“ je popisován jako vyčištění Ukrajiny, její rozdělení na dva elementy – čistý, tj. ruský, a špinavý, tj. nacistický nebo ukrajinský.
Původně se soudilo, že očištění bude možné odstraněním „nacistických elit“, ale ukázalo se, že situace je mnohem horší – Ukrajina je celá nacistická a bude nutné systematicky vyčistit celou společnost.
OKO: To se právě děje ve filtračních táborech na území tzv. lidových republik, a to také probíhalo v Buči a na dalších místech?
GJ: Ano, samozřejmě, všechny filtrační akce a zvěrstva, která jsme viděli na předměstích Kyjeva, nejsou válečné excesy, ale naplánované operace, jejichž vykonavatelé jsou vedeni logikou čistek. Samotný princip filtrace se zaměřuje na těla – někdo je špinavý, někdo jiný čistý.
To je nacismus. Ruští vojáci na Ukrajině říkají přesně to samé – vás necháme žít, protože jste čistí, kdežto vás zničíme, protože jste špína. To je operační logika. K tomu se samozřejmě přidává skutečnost, že jednotliví velitelé jsou ničemové.
Takzvaná denacifikace znamená ničení všeho, co je ukrajinské – vždyť dochází k útokům na ukrajinské intelektuály, novináře či učitele. Pátrá se po nich a jsou zabíjeni. To je program čistek. A myslím, že budeme svědky horších věcí než Buča.
OKO: Putin zase mluví o potřebě očistit ruskou společnost od lotrů a zrádců.
GJ: Fixace na čistotu národa, hledání zrádců, to je také nacistický prvek. Nadšení lidí pro účast na těchto aktivitách je stále nízké. Lidé jsou zvyklí střežit svůj soukromý život, svou pasivitu, na příkaz vedení chodit na „putingy“.
Ale teď mi připadá, že jsou lidé čím dál aktivnější – z hrůzy. To je typický okamžik ve fašistickém státě, kdy pasivní masy začínají spolupracovat, aby se nestaly oběťmi.
OKO: Jak rychle může proběhnout přechod od symbolického očišťování Ruska od nepřátel státu k fyzické likvidaci?
GJ: Již máme trestní případy, systém represe funguje. Pokud jde o fyzickou likvidaci, Rusko se stáhlo z Rady Evropy, hovoří se o obnovení trestu smrti. Jsem si skoro jist, že se trest smrti vrátí a bude se moci používat za účelem čistek. Těžko ještě říct, které skupiny to postihne. Zatím bych si dělal více starostí o Ukrajince.
OKO: Státní ústav průzkumu veřejného mínění VCIOM i nezávislé Centrum Levada uvádějí velmi vysoká čísla podpory mezi Rusy pro tzv. speciální operaci na Ukrajině. Lze věřit výsledkům těchto průzkumů?
GJ: Kolik Němců by v roce 1939 odpovědělo, že jsou proti speciální vojenské operaci v Polsku? To je hloupá otázka. Ve vztahu k Rusku je to také hloupé.
Za současné situace nemají průzkumy smysl – hovoříme o společnosti, v níž dochází k teroristickým činům. Lidé jsou vyděšeni a frustrováni. Všichni se ale bojí dát strach najevo. Musíte přece přesvědčit sebe sama, že je všechno pod kontrolou.
Když se ráno v práci říká, že byste měli podporovat „zvláštní operaci“ a co se stane těm, kteří tak neučiní, a pak se večer tazatel zeptá: „Podporujete speciální operaci?“, tak co mu odpovíte? „Nepodporuji“? To znamená až 15 let vězení.
Nejde ani tak o to, že by to lidé nepodporovali, ale tazateli říkají, že samozřejmě podporují. Když je člověk ve stavu vyděšenosti, tak na to nemá hlavu.
Tyto průzkumy jsou dalším prvkem násilí proti Rusům, jejich cílem je zastrašit je. I lidé to právě tak vnímají. Tato čísla nelze brát jako výsledek hlasování, formulovaného a vysloveného názoru Rusů.
OKO: Levadovo centrum hovoří také o vysoké úrovni podpory Vladimira Putina. Jak je to možné?
GJ: Ovšem, hodnocení v průzkumech se zvyšuje, ale roste hodnocení všech politiků obecně, včetně Vladimira Žirinovského – a to navzdory skutečnosti, že Žirinovskij je mrtev.
Tomu se říká „yes saying“ – lidem zazvoní telefon a uvědomují si, že by měli odpovědět „ano“. To neznamená, že mají opravdu jiný názor. To znamená, že jsou příšerně vyděšení a v tuto chvíli jim záleží na přežití. Je nutné nyní podporovat Putina? Ok, všichni podporujeme Putina. Všichni politici jsou dobří, všem důvěřuji, hlavně mě nechte na pokoji.
OKO: Tvrdíte, že průzkumům nelze věřit. Pro Poláky je však důležité pochopit, zda Rusové válku podporují nebo ne, aby si mohli utvářet svůj postoj k ruské společnosti.
GJ: V Rusku není veřejnost, která podporuje nebo nepodporuje to, co se děje. Prostě neexistuje veřejnost. To je fašistická situace, kdy se totalita vytváří násilím. Lidé se nezabývají tím, že sčítáním svých hlasů vyjadřují něčemu podporu. Na to zapomeňte. Máme co do činění s fúzí státu a veřejnosti.
To nejdůležitější, co bychom měli v případě Rusů pochopit, je to, že chtějí mít svatý klid. Toto všechno není pro ně zajímavé, není to důležité, nepotřebují to. Přece stejně nemohou nic změnit. Když se tak Putin rozhodl, tak budiž, co se dá dělat.
Je to dominantní reakce – dokonce i teď – ochrana svého soukromí. Nehodnotím, zda je to dobře, nebo špatně, ale většina Rusů se moc nezapojuje do toho, co se děje.
OKO: Je válka na Ukrajině válkou Putina, nebo Rusů?
GJ: To je velmi podstatná otázka. Myslím, že na prvním místě to je Putinova válka – ne v tom smyslu, že za ni může jen Putin a Rusové s tím nemají nic společného. Tak tomu zrovna není. Nicméně je to Putinova válka v tom jednom konkrétním smyslu – že nikdo kromě něj tuto válku ve skutečnosti nepotřebuje.
Ano, existuje nějaká okrajová skupina, která říkala: „Začněme válku, dobuďme území.“ Rusové se však nedožadovali, aby Putin vyhlásil válku. Pro valnou většinu to byl naprostý šok.
Novináři mi stále ukazují výsledky průzkumů veřejného mínění – čím to je, že Rusové podporují válku? Moje odpověď je, že kdyby Putin odevzdal Ukrajině takzvané lidové republiky, úroveň podpory takovéhoto rozhodnutí by byla naprosto stejná. To je typická aklamace – on se rozhodl, my jsme ho podpořili, protože on tomu lépe rozumí. A k čemu se rozhodl, je jeho věc.
Proto je to Putinova válka. Pokud se rozhodne válku ukončit, tak valná většina Rusů řekne – zaplať pánbůh, konečně.
Není to však Putinova válka v tom smyslu, že by za ni nesl odpovědnost pouze on. Tak tomu samozřejmě není. Pasivní podpora, nezájem, touha chránit sebe, lhostejnost k utrpení jiných lidí – to vše legitimizuje válku a to vše je v Rusku běžné.
Lidé předstírají, že se jich to netýká. Mají sklon opakovat divoké formulky válečné propagandy, i když tomu nevěří – chtějí přesvědčit sami sebe. To je samozřejmě spoluúčast. Neplatí to však pro všechny Rusy. Vidíme velkou skupinu lidí, kteří jsou kategoricky proti válce.
OKO: A oni jsou také zodpovědní za to, co se děje?
GJ: Odpovědnost nesou všichni Rusové, ale neměla by být rozptýlená. To, co se s námi dnes děje, je velmi podobné tomu, co se stalo Německu. Jednou z věcí, kterým se Němci dobře naučili, je to, že když jsou vinní všichni, tak vinný není nikdo.
Existují konkrétní lidé, kteří činí rozhodnutí. Existují konkrétní lidé, kteří slouží systému a předstírají, že s ním nemají nic společného – například vládní ekonomický blok. To je jeden druh odpovědnosti.
Další odpovědnost nesou lidé, kteří se zabývají vlastními věcmi, o ničem nechtějí přemýšlet a chtějí, aby jim všichni dali svatý pokoj. Ještě jiná je odpovědnost těch, kteří cítí veškerou hrůzu této situace, celá léta se snažili varovat svět před tím, co přichází, a nyní se snaží přijít s něčím, co by to mohlo zastavit.
Ano, všichni jsme odpovědní, ale je to odpovědnost různé kvality. Nejde o to, abychom všechny uznali za viníky a utopili je v pocitu viny. Pocit viny je něco nekonstruktivního, kdežto odpovědnost předpokládá, že člověk, který ji cítí, začne něco dělat.
OKO: Mění se postoje Rusů, které popisujete, v průběhu války, když se odhalují zvěrstva ruské armády na předměstích Kyjeva?
GJ: Zdá se mi, že situace se nyní mění k horšímu. Zpočátku většina Rusů pasivně podporovala to, co se děje – stejně jako předtím, chránili si svůj každodenní život.
Nyní stále častěji slyším toto: „No, asi jsme tam neměli lézt, ale když už se to stalo, tak bychom měli celou záležitost dovést do konce, protože jinak bude Rusko zničeno.“
Dochází tedy ke ztotožňování se s válkou, s Putinem – ze strachu, ale také z vědomí zvěrstev, kterých se tam dopouští ruská armáda.
Vede to k situaci, kdy válka přestává být Putinovou válkou. Proměňuje se to ve vlasteneckou válku [jak se v Rusku říká druhé světové válce – red.]. Zvláště když v Rusku stejně existuje silný narativ vlastenecké války, který je v současnosti propagandou ještě více zesilován. Říká – stále bojujeme tuto válku. To znamená, že jsou Rusové připravováni na to, že se jedná o vlasteneckou válku, existenční válku pro Rusko a že budou muset přinést stejné oběti, jaké přinášeli před 80 lety.
OKO: Je tedy možné, že oznámení o všeobecné mobilizaci nalezne mezi Rusy pochopení?
GJ: Docela nedávno jsem si myslel, že toto politické rozhodnutí by bylo pro Putina nepřijatelné. Ale teď si myslím, že se situace mění. Pokud to tak půjde dále, po nějaké době se mobilizace setká s pochopením Rusů.
Přeložil Luděk Vašta, redigoval Viktor Janiš
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!