V týdeníku Echo vyšel zajímavý rozhovor Daniela Kaisera s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Nejzajímavější část přinášíme.
Od roku 2016 dosud jsme zažívali velké zlepšení. Měli jsme nejvyšší růst HDP jak v Evropské unii, tak v polské historii, nejnižší nezaměstnanost. Z několika důvodů: například celkem nikdo nemůže zpochybnit, že za této garnitury se na rozhodující místa dostávali profesionálové a že ministerstva, ale i podniky se státní účastí jako třeba PKN Orlen jsou zkrátka dobře řízené. Orlen je spolehlivý dodavatel, operuje v Německu, v České republice, na Litvě, na Slovensku, v Maďarsku. Právě otvírá pobočku v Rakousku. Dnes je to největší firma ve střední Evropě a tuším dvoustá ve světě. Loni během energetické krize podržel v Polsku rozpočet domácností nižší cenou benzinu. Mít v tu chvíli západní vlastníky, pocítily by polské domácnosti tu krizi víc.
Musím v této souvislosti zmínit finanční krizi z roku 2008. Tehdy tři čtvrtiny našeho bankovního sektoru drželi vlastníci ze Západu. A co se nestalo? Banky, což byly reálně západní banky, náhle stoply kredity pro polské podniky, protože měly své problémy doma. Poučili jsme se a dnes je domácí podíl v bankách nad 60 procenty.
Dál: jeden z principů, který Polsko za vlád PiS začalo uplatňovat, se jmenuje ekonomická solidarita. Tento pojem vědomě navazuje na Solidaritu z 80. let. Ekonomickou solidaritou je například vůle státu zajistit, aby daně platili všichni, kdo je platit mají. Paradoxně se tak při snižování daňových sazeb daří vybírat víc do rozpočtu. Ilustroval bych to na ostřejším postupu vůči takzvané DPH mafii. Za předchozí vlády Donalda Tuska se podvodům kolem daně z přidané hodnoty stát moc nevěnoval, za PiS se to změnilo.
Moment, jak ta DPH mafie fungovala?
To byly firmy, které jednoduše daňovému úřadu poslaly fakturu za zboží. Ale ve skutečnosti to byly prázdné faktury, žádná transakce zboží se nekonala. Firma jakoby vyvezla zboží za hranice a pak ho jakoby zase přivezla. A z této prázdné transakce si nárokovala vratku DPH. Tímto způsobem se ze státního rozpočtu fakticky kradly peníze a stát přicházel o nezanedbatelné sumy. Za Tuskovy vlády, během pěti až šest let, stát přišel celkem asi o 250 až 300 miliard zlotých, nějakých 60 miliard eur. V těch letech se státní rozpočet pohyboval mezi 60 a 70 miliardami eur ročně. Neboli oni tímto jedním nicneděláním přišli za svůj mandát o jeden roční rozpočet. Ohromné peníze.
Přicházeli o ně podle vás schválně?
Chyběl dohled, kontrola byla slabá. V jednom konkrétním případě, tehdy šlo o dovoz benzinu, finanční úřad na hranicích prokazatelně hlásil na vládní místa své pochybnosti, a vládní místa nereagovala. Hned po nástupu PiS se zavedla nutná opatření a během jednoho dvou let už stát na vratkách DPH získával 15 miliard eur navíc. Což mu umožnilo jak různé investice, tak nasypat peníze do rodinné politiky. Rodina za každé dítě mladší osmnácti let dostávala 500 zlotých měsíčně, dneska ještě víc. Následkem zavedení dětského příspěvku významně spadla dětská chudoba. V roce 2016 jsme v této kategorii byli jedni z nejhorších v Evropě, dnes naopak patříme mezi tři země EU s nejnižší dětskou chudobou.
A stát mohl zavést dětské přídavky díky ziskům, které odebral DPH mafii?
V podstatě ano. A taky zvedl penze. A taky zvedl minimální mzdu. I díky tomu se spousta Poláků vracela z Německa, Norska, Británie, kam předtím odešli za prací. Vrátily se takto statisíce lidí, kteří z Polska odešli za Tuska. Jejich návrat zvyšuje produktivitu, firmám rostou zisky, a tak mohou firmy dávat zaměstnancům vyšší platy. V Polsku jsou dost nízké náklady na hodinu práce. Odvody – daně a sociální pojištění placené jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem – u nás obnášejí 35 procent. V zemích jako Německo, Holandsko, Francie jsou na 40, 50, dokonce 55 procentech.
První vláda PiS z let 2005–2007 snížila daně, což pomohlo udržet ekonomiku v době, kdy se skoro celá Evropa ponořila do finanční a hospodářské krize. Jakou daňovou politiku dělala strana PiS posledních osm let?
I nadále daně snižovala, například daň z příjmu firem z 19 na 9 procent. Zaměstnanci do 26 let věku neplatí daň z příjmu vůbec. Pro plátce daně z příjmu byla daň snížena ze dvou sazeb 19 a 32 procent na jednotnou sazbu 12 procent. Z Polska se stal tak trochu daňový ráj. I proto už není žádná rarita, když se smíšené rodiny, ve kterých je jeden rodič Polák, z Evropy stěhují do Polska. A pak ještě tady často zakládají firmy a podniky.
Jak se za vlády PiS vyvíjel státní dluh?
Když končil Tusk, byl skoro na úrovni 60 procent hrubého domácího produktu, přičemž 60 procent povoluje ústava jako strop. V dalších letech klesal, až na 43 bodů, za pandemie se vrátil na nějakých 57 procent, což byla daň za to, jak stát podpořil firmy, například tím, že převzal část jejich sociálního pojištění, aby udržely lidi v práci. Teď máme dluh na 50 procentech, takže i v tomto ohledu jsme na tom velmi dobře.
Vyšlo v týdeníku ECHO
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!