Zpráva konzervativního think-tanku Manhattan Institute z 30. srpna tvrdí, že myšlenka úplného přechodu od fosilních paliv je „nebezpečnou mylnou představou“. „Zkušenosti z posledního desetiletí jasně ukazují, že [solární, větrné a bateriové] SWB technologie nelze v době nouze prudce zvýšit, nejsou ze své podstaty ani ‚čisté‘, ani dokonce nezávislé na uhlovodících a nejsou levné,“ uvádí se ve zprávě. Zpráva, jejímž autorem je Mark Mills, přichází v době, kdy rusko-ukrajinská válka způsobuje chaos na světových energetických trzích, zejména v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu 7. září slíbila, že se pokusí „zploštit křivku“ spotřeby elektřiny ve špičkách pomocí přídělového systému.
Tváří v tvář rostoucím cenám energie někteří politici svůj postoj k fosilním palivům přehodnocují.
Nově zvolená britská premiérka Liz Trussová ukončí 8. září moratorium na frakování, jak informoval deník The Telegraph.
Čínská náruč
Mills sice poznamenal, že elektromobily, solární panely a větrné turbíny se v posledních letech výrazně vylepšily, ale zároveň upozornil na překážky, které brání úplnému odklonu od fosilních zdrojů. Jedním ze zásadních problémů jsou suroviny. S odkazem na analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA) z května 2021 Mills tvrdí, že jakýkoli rozsáhlý přechod na energetiku by vyžadoval masivní zvýšení dodávek různých nerostných surovin. Například dodávky lithia by se musely zvýšit o 4 200 %.
Projekce IEA citované ve zprávě naznačují, že rostoucí ceny komodit by mohly zvýšit ceny baterií, větrných turbín a solárních panelů. Ceny elektromobilů rostou již nyní díky zvyšujícím se nákladům na suroviny.
Stephen Haner, vedoucí pracovník Institutu Thomase Jeffersona pro veřejnou politiku ve Virginii, s Millsovou analýzou souhlasí. V rozhovoru pro The Epoch Times ze 7. srpna uvedl, že pro průměrného Američana může být těžké sledovat problematiku přechodu na novou energetiku, „dokud najednou neotevře účet za elektřinu od společnosti Dominion [Energy] a nezjistí, že jeho účet za elektřinu vzrostl o 40 %“.
„Nemyslím si, že by to někdy mohlo být stoprocentně bez fosilních zdrojů. Prostě to nebude fungovat. Může být vyšší procento větrné a solární energie? Ano,“ řekl a dodal, že svět možná brzy čeká „velmi zajímavá zima“.
Další odborník, Daniel Kish z Americké energetické aliance, řekl deníku The Epoch Times, že je zavádějící přímo srovnávat náklady větrné a solární energie s náklady na uhlí, jádro nebo jiné zdroje elektřiny. Taková srovnání často slouží k podpoře tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou levnější než konvenční energie.
Poukázal na to, že americký Úřad pro energetické informace rozlišuje technologie umožňující flexibilní navyšování kapacit, jako je uhlí a jaderná energie, od technologií s omezenou možností využití zdrojů, jako je větrná a solární energie.
„Nemůžete srovnávat náklady na energii na částečný úvazek, když máte poptávku na plný úvazek, s energií na plný úvazek, která je k dispozici, když ji potřebujete,“ řekl Kish v rozhovoru ze 7. srpna.
Stejně jako Mills se obává, že by se Spojené státy mohly stát mnohem závislejšími na čínských nerostných surovinách a dodavatelských řetězcích, než kdy byly na ropě z OPECu.
„Na mou duši to vypadá, jako byste byli hnáni přímo do otevřené náruče Číny, a to záměrně,“ řekl.
Recyklace jako cesta?
Jiní odborníci oslovení deníkem Epoch Times byli ke zprávě kritičtější. Profesor Iain MacGill z Univerzity Nového Jižního Walesu sdělil deníku The Epoch Times v e-mailu ze 6. září, že ve zprávě je „mnoho věcí, s nimiž lze souhlasit i nesouhlasit“. Upozornil na varování IEA z roku 2021, že nedostatečné investice do nefosilních zdrojů energie by se mohly ukázat jako destabilizující.
„Naše současné problémy přinejmenším zčásti vyplývají ze snížení investic do fosilních paliv, které nebyly dostatečně kompenzovány investicemi do čisté energie,“ uvedl MacGill. „Klíčové bude vybudování dodavatelských řetězců. Alternativa je však jistě mnohem horší – probíhající změna klimatu.“
Christian Breyer, profesor solární ekonomiky na finské Technické univerzitě v Lappeenrantě, byl mnohem kritičtější. V jízlivém e-mailu ze 7. září sdělil deníku The Epoch Times, že zpráva je „dlouhým seznamem starých věcí, které jsou zčásti prostě špatně nebo již existují řešení. [sic]“ Poté citoval nedávno vydanou zprávu, jíž je spoluautorem a která dle něj prokazuje proveditelnost přechodu na energetiku založenou především na solární a větrné energii a bateriích.
Jedna z částí se zabývá surovinami, tedy oblastmi, které Mills a mnozí další považují za vážný problém kvůli jejich potenciálnímu obrovskému nedostatku. Dokonce i Breyerova recenze uvádí, že „prakticky veškerý výzkum v této oblasti shledává kritickým omezenou dostupnost materiálů“. Jeho návrhy řešení? Mimo jiné: výrazně zlevnit těžbu lithia z mořské vody a také zavést povinnost – téměř stoprocentní – k recyklaci lithiových baterií.
Kish z Americké energetické aliance vyjádřil o takové vizi pochybnosti. „Nikdo nerecykluje baterie ve velkém měřítku. V určitém okamžiku se musíte podívat na náklady s tím spojené,“ řekl.
Převzato z Epoch Times
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!