Politika je nepředvídatelná. Někdy ani dlouhá kampaň nedokáže pohnout preferencemi voličů o více než pár procent. Jindy se zničehonic stane něco, co s nimi zakývá pořádně, a nedokážete předem odhadnout, co to bude. V případě státu New York to byl smutný osud veverky zvané Peanut (“burák”).
Před sedmi lety našel Peanut, tehdy mládě, jistý Mark Longo přímo na parkovišti v New Yorku (městě). Její matku přejelo auto a Peanut tak byla bezprizorným sirotkem uprostřed velkého města. Longo si ji vzal domů a ochočil. Po nějakém čase ho napadlo natáčet její psí, ech, veverčí kousky a dávat je na Instagram. Kolem jejích “stránek” vznikla asi půlmilionová komunita sledujících.
Veškeré pokusy vypustit Peanut do přírody prý skončily tím, že se vrátila domů…
Idylka skončila 30. října letošního roku, kdy do Longova domu vpadlo komando místního úřadu pro ochranu přírody (Department of Environmental Conservation), údajně mu pět hodin převracelo domov naruby, a odvezlo si Peanut, jakož i další zvíře, mývala. Longo totiž neměl k jejich chovu co? Tu nejdůležitější věc v byrokratickém světě, totiž povolení. (V řadě jiných států by jej vůbec nepotřeboval.)
Bohužel nezůstalo jen u zabavení a “ochránci přírody” obě zvířata vzápětí utratili. Peanut prý pokousala jednoho z úředníků a tak ji bylo potřeba otestovat na vzteklinu. Destruktivně. Mýval nikoho nepokousal, ale může rovněž teoreticky přenášet vzteklinu, a tak jej pro změnu otestovali. Rovněž destruktivně.
Jelikož Peanut měla mnoho obdivovatelů, zpráva o jejím osudu se bleskově rozšířila a stala se i předmětem právě končící volební kampaně. Celá věc dokonale zapadala do demokraticko-republikánského pnutí: New York je už dlouhá léta v rukou demokratů a republikáni moc nedůvěřují vládám obecně, natož pak těm, které ovládají jejich protivníci. Skutečnost, že zaměstnanci orgánu na ochranu přírody zlikvidovali dvě zvířata s úřední horlivostí, za jakou by se ani Eichmann ve zkušebce nestyděl, pak dodala aféře příslušný emocionální náboj.
(Ostatně, mimo úřední svět se krutost vůči zvířatům považuje za součást tzv. Macdonaldovy trojice, indikující psychopatii už u dětí.)
Z hlediska velké světové politiky je samozřejmě jedna malá veverka zcela bezvýznamným činitelem (i když měla svou vlastní stránku na Wikipedii), ale její smrt stejně na chvíli zarezonovala s Američany natolik, že je dokonce možné, že mimořádně dobrý volební výsledek republikánů v New Yorku je jejím důsledkem.
Někdy mám pocit, že politika je jediný sport, který se hraje hlavně na vlastní góly. Případ veverky Peanut by do toho zapadal.
Marian Kechlibar je autorem knihy Krvavé levandule, a série sedmi dílů Zapomenutých příběhů. Publikuje na svém blogu kechlibar.net.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
