Proč německou AfD podporují i migranti a muslimové? Za vším může být slib vlády tvrdé ruky

Prudký vzestup populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) provází zdánlivě nepochopitelný paradox. Nacionalistickou partaj, která navenek bojuje proti imigraci a islamismu, totiž podporuje stále více imigrantů a muslimů.

Při pohledu na profil „typického“ voliče AfD už se o tak velké překvapení nejedná. Ukazuje se totiž, že i mnoho přistěhovalců do Německa lákají teze o „nutnosti vlády tvrdé ruky a nastolení pořádku“. O boj proti migraci jde až ve druhé řadě.

Alternativu pro Německo by podle posledních průzkumů volilo kolem 20 procent dotazovaných, což ji v preferencích řadí na druhé místo za vedoucí CDU/CSU (cca 26 %).

Někteří za tím vidí antiimigrační program AfD. Tento názor se opírá o přesvědčení, že Němci už mají „plné zuby“ migrantů, pobírajících sociální dávky a zvyšujících míru kriminality. Jenže skutečnost je poněkud odlišná.

Stále častěji se ukazuje, že mezi radikálně naladěnými voliči, ale i funkcionáři AfD, figuruje řada lidí s migrantským původem. A neustále jich přibývá. Stávají se kuriózní situace, kdy například jeden politik nadává německým Turkům, zatímco ve stejnou dobu významný turecký novinář vyzývá k tomu, aby Turci volili právě AfD.

Šéf AfD ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko André Poggenburg v roce 2018 v projevu na stranickém sjezdu řekl na adresu německých Turků:

„Tito obchodníci s kmínem, tito velbloudáři, by měli jít tam, kam patří, tedy daleko, daleko za Bospor.“

Za projev sklidil nadšený aplaus.

Prakticky ve stejnou dobu doporučil známý německý novinář tureckého původu Erdal Altuntas svým krajanům usazeným v Německu, aby volili AfD. A ve velmi podobném duchu se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Ten vyzval 720 tisíc německých voličů tureckého původu, aby dali lekci tradičním stranám, což bylo vnímáno právě jako doporučení pro volbu AfD.

Je to jen hra?

Asi každého musí napadnout, jestli celá ta protiislámská a protiuprchlická rétorika AfD není ve skutečnosti jen nějaká hra. Zvlášť když v širším předsednictvu strany figurovali a figurují lidé jako třeba rodilý Řek Alexander Tassis, který založil vnitrostranickou organizaci „Nové německé naděje – migranti v Alternativě pro Německo“.

V jejím vedení jsou aktivní i další „migranti“ bosenského, tureckého, afrického a dalšího původu. Svoji aktivitu označují za „první zastoupení vlasteneckých Němců s tzv. migračním původem“.

Mediálně vděčný je například Achille Demagbo, který se narodil v africkém Beninu a dnes žádá omezení migrace z Afriky.

„Jsem hrdý na to, že jsem Afričan…Ale bez ohledu na to, jak jsem hrdý na Afriku, bych vás chtěl znovu varovat. Nesmíme zaplavit Německo Afričany, protože jich je prostě příliš mnoho,“

 řekl na sjezdu AfD, kde se ucházel o kandidaturu do Evropského parlamentu. Sklidil bouřlivý potlesk.

Podobných příkladů migrantů, kteří varují před migranty, lze v AfD najít celou řadu. A odpovídá tomu i podíl voličů strany mezi přistěhovalci. Průzkum po posledních zemských volbách v Bádensku-Württembersku ukázal, že 34 % procent tamních voličů AfD má migrační původ. A německé „nacionalisty“ volí i přesto, že ti často obecně nadávají na „vše cizí a zavlečené“ a chtějí Německo „vyčistit“ od uprchlíků.

Staří a mladí migranti

Zažitá tuzemská představa, že AfD je strana bílých mužů a žen, bránících Německo před přebujelou migrací a islamizací, není úplně trefná. Spíše je mylná. Velká část sympatizantů, voličů i politiků AfD se rekrutuje právě z řad přistěhovalců, a to včetně těch z Turecka nebo Afriky.

Pokud by Tomio Okamura navštívil některou z regionálních organizací Alternativy pro Německo, s velkou pravděpodobností by tam za předsednickým stolem nenašel jen „bílého Němce“, ale třeba taky Turka, Poláka nebo někoho původem z Bosny.

Důvod je jednoduchý. Lidé s migračním pozadím v Německu nepředstavují žádnou jednotnou skupinu, jejíž členové na sebe nedají dopustit. Právě naopak, některým muslimům imponují antisemitské výroky některých politiků AfD a snadno zapomenou, že ti samí politici kritizují i muslimy.

Část „starých přistěhovalců“, usazených v Německu už desítky let, se také cítí ohrožena novou vlnou migrace, byť se může jednat o migranty ze stejné země či oblasti. To se týká i Turecka. Tito „staří migranti“ kritizují migrační politiku státu, protože podle nich jde na ruku „novým uprchlíkům“ a poškozuje ty „staré“.

Značnou část členů a sympatizantů AfD tvoří migranti z Ruska (strana má i program přeložený do ruštiny), kteří mají velmi specifické preference. Podle německé novinářky Simone Rafaelové se jedná často o ruské Němce s pravicově-konzervativním nebo přísně náboženským pohledem na svět.

„Z AfD jsou nadšení, protože představuje antimoderní rodinný a genderový obraz a vystupuje proti genderové spravedlnosti, sexuální rozmanitosti a osvětě v této oblasti,“

– uvedla Rafaelová

Arabové proti Arabům

Důvody, proč migranti volí AfD, jsou zkrátka velmi různorodé a mohou jít i proti sobě. Přistěhovalci z Balkánu jsou někdy trnem v oku Turkům, Turci zase Srbům a tak dále. A řada z těch, kteří nejsou spokojeni se svým životem nebo německou politikou, volí AfD jako stranu, která se prostě staví proti novým pořádkům a takzvaně tradičním stranám. A je přitom úplně jedno, že nějaký politik AfD posílá Turky za Bospor.

„Některým lidem s migračním pozadím z výše zmíněných důvodů imponuje politika ‚zákona a pořádku‘, s kterou AfD počítá při řešení imigrace. Chtějí přísnější omezení přistěhovalectví a práva na azyl a kritizují spolkovou vládu za její přístup k otázkám azylu a orientaci na lidská práva,“

 – píše Rafaelová

Ve skutečnosti podle odborníků vůbec nejde o boj proti migraci a „vyčištění“ Německa od uprchlíků. To je jen zástěrka. Ve skutečnosti je AfD stranou, která přitahuje všechny nespokojené a naštvané, až už jsou tak naladěni kvůli nepřizpůsobivým sousedům, politice vlády a EU či vlastním životním nezdarům.

„Za volebním úspěchem AfD nestojí strach z infiltrace, ale beznaděj,“

řekl pro stanici Deutschlandfunk Marcel Fratzscher z německého Institutu pro ekonomický výzkum.

Poslední průzkumy ukazují, že nejvíce podporovatelů nemá AfD v regionech s největším počtem přistěhovalců nebo v oblastech, kde jsou s přistěhovalci největší problémy. Strana boduje zejména v lokalitách s velkou míru nezaměstnanosti, menším počtem průmyslových podniků a vyšší ekonomickou nejistotou. Body získává tam, kde jsou lidé obecně naštvaní.

„Ani v západním Německu neplatí, že by se více voličů AfD nacházelo v regionech, které mají buď velmi vysoký, nebo velmi nízký podíl cizinců. Přesná analýza ukazuje, že skutečně hlavní roli hrají socioekonomické faktory, vyhlídky do budoucna,“

shrnuje to Fratzscher

Převzato z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme