Vážený pane předsedo,
vážení členové Senátu Parlamentu ČR,
vážení přítomní, lidé dobří,
protože z řady důvodů nemohu být na dnešní konferenci přítomen, posílám svůj příspěvek takto. Prosím vás, abyste si ho přečetli hned na začátku zasedání a abyste ho při prvním nesouhlasu neodhodili jako cár papíru popsaný nesmysly. Můžete se mnou nesouhlasit, ale nemůžete mi upřít právo vyjádřit svůj názor.
Budete jednat o všeobecném manželství. Je to vážná otázka. Je totiž samozřejmě nutné dát právní formu soužití dvou homosexuálů v jedné domácnosti. Problémy jsou tři. Prvým je adopce dětí. Tím se zabývám v druhé části tohoto dokumentu.
Druhým je úprava vztahu. Jde o otázky majetkoprávní a dědické, které se nutně budou od heterosexuálních svazků lišit.
Třetím problémem je otázka „jazyková“, ale v zásadě právní a morální. Pro homosexuální svazek je třeba uzákonit potřebný termín. Manželství a rodina to není. Rodina je svazek ženy a muže schopný přirozeného plození potomků na rozdíl od homosexuálů. Na svazek homosexuálů nelze aplikovat mnohá pravidla sociálních podpor rodiny. Pevný homosexuální svazek musí být pevně právně ukotven, chápán jako formálně před zákonem rovnocenný, ale obsahově odlišný. Dnes již tak znevážená rodina by byla poškozena ještě víc. Podstatou řešení je přiznat, že homosexuálové a heterosexuálové jsou fyziologicky odlišní, lidsky a občansky rovnoprávní. Bez toho nelze dosáhnout zklidnění společnosti.
Na okraj ještě upozorním, že ovládání porodnosti ekonomickými pákami je hrubé narušování osobní svobody a ohrožuje institut rodiny výhodami matek samoživitelek.
Jelikož se souběžně s touto dnešní konferencí rozbíhá jednání o ratifikaci Instanbulské úmluvy (IÚ), která s vaší tématikou úzce souvisí, dovolím si připojit pár poznámek k této úmluvě. Úmluva má dvě části. Prvou je text úmluvy. Jedná se o text, který obsahuje všeobecně přijímané názory a v České republice a dalších státech je zcela zbytečný, protože vše, co žádá, je v našich zákonech dávno uvedeno dokonce v přísnější dikci.
Druhou částí je důvodová zpráva. Většina společnosti neví, že je stejně závazná jako text smlouvy. Protože je vícenásobně dlouhá, málokdo si ji přečte, a to i v přetížených zákonodárných kruzích. V této zprávě jsou skryta všechna společnost smrtelně ohrožující zákonná ustanovení. Je zcela zřejmé, že se jedná o obratné podstrčení dokumentu, který předává vládu malé skupině lidí. Navíc jde vládu očividně diktátorskou. To si dovolím doložit.
Na semináři o IÚ, kterého se zúčastnili vedle dětských psychologů a psychiatrů také sexuologové, pediatři, pedagogové a sociologové (bohužel se nedostavil pro zkoumanou oblast velmi potřebný demograf), došli tito odborníci k tomu, že bude-li ratifikována IÚ a budou-li její ustanovení důsledně aplikována, bude zákonitě docházet k těmto zdravotním a sociálním poruchám:
- Nepřítomnost jednoho z přirozených rodičů způsobuje deprivaci (strádání) dětí, která se v dospělosti pravidelně projeví jako překážka ve výběru partnera a často i jako všeobecná neschopnost normálního vztahu k druhému pohlaví.
- Děti vyrůstající bez rámce rodiny s jasnou polaritou žena-muž jsou podstatně víc ohroženy psychologickými problémy při utváření vlastní osobní identity. Dítě i v dospělém věku pak nedovede zodpovědět pro život rozhodující otázky: kdo jsem a kam patřím, což vede k neschopnosti sebeidentifikace a následným poruchám osobnosti.
- Komplementarita matek a otců je dána jejich přirozeným vývojem. Prostým pohledem je jasně rozpoznatelný muž od ženy, právě tak jako kterýkoli samec od samice. Je to analogické, nikoli totožné s odlišením živočišných druhů. Dovedeme rozeznat kosa od vlaštovky. V komplementaritě matky a otce se utváří celá psychika dítěte a také jeho rodová identifikace. Bez oboustranného vlivu je dítě ve vývoji vychylováno k jednomu z pólů, jeho osobnost je pro celý život oslabena, popř. má sklon k agresivitě.
- Jistě existují případy, že se muž necítí mužem nebo žena ženou. Je to anomálie s četností zlomku promile. Je proto vyloučeno učinit z nich normativní kritérium. V takových případech je možné lékařsky zasáhnout. Změna se ovšem projeví nejenom ve sféře anatomické a fyziologické, ale i v psychice, což pak může transsexuálovi přinášet mnoho traumat. Představa o svobodném rozhodování v rodové identitě je zcela proti přírodním zákonům. Zda je někdo muž nebo žena, je geneticky zakódováno v každé buňce těla. Je absurdní, abychom byli při každém setkání s kýmkoli nuceni se opětovně ptát: „Račte být muž či žena nebo cosi třetího?“ Je známo, že mnoho těchto lidí spáchá sebevraždu (přesné údaje nejsou, odhady kolísají mezi 20-30%). Některé se podaří zachránit a následuje víceletá hospitalizace.
- Zaváděním sexuální výchovy v mateřských školách a na 1. stupni ZŠ, a to bez vědomí rodičů nebo proti jejich vůli, je brutálním porušováním intimity rodiny. Má to řadu důsledků. Pro děti je předčasná sexualizace nejen často traumatizující, ale tím, že se nerespektují vývojové etapy v průběhu ontogenese, ontogenesi poškodí. Pro celek společnosti přináší hrubé porušení lidských práv, protože rodiče zbavuje práva a svobody při výchově vlastních dětí. Zavádění norem podle naprosté menšiny (4-6%) je zjevným porušením demokratických principů.
- Je nutno upozornit, že genderová výchova ve školách je ideologické ovlivňování dětí ve smyslu boje proti heterosexuální rodině. To povede u dětí z těchto rodin buď k roztržce s rodiči, nebo, a to častěji, k dvojímu chování, doma a na veřejnosti. To je pro děti zatěžující rozpolcení, v raném věku vyvolávající strach a nejistotu, co mají kde říkat. Navíc jsou děti bez zkušenosti z heterosexuální rodiny méně schopné podobnou rodinu založit. Jistě podobné problémy mají i děti z heterosexuálních rodin, které byly nekvalitní, takže si děti odnesly špatný příklad a bolestnou zkušenost. Jejich problémy jsou však významně menší.
- Přijetí Istanbulské úmluvy zákonitě povede k nárůstu dětské kriminality a návazně kriminality sexuálně motivované u dospělých.
Je zde ještě jiná dimenze problému, a to právní. Jde o neslýchané opresivní postupy, např.:
- Okamžitý zákaz organizací, které nesplňují normu podle IÚ. Znamená to zákaz církví, skautingu, spolků, ale především zrušení svobody slova.
- Rodičům nařčeným z nedodržování výchovných postupů je bez ověření pravdivosti udání policejně odňato dítě a dáno k adopci či do ústavu a rodiče se nedoví, kam.
- Nedovolený výrok na veřejnosti je trestný čin s trestem 3-5 let vězení.
- Mluví se i o převýchovných ústavech.
Všechna uvedená tvrzení mám podložena odbornou literaturou, právními řády a judikáty různých zemí. Neuvádím je zde, protože je v danou chvíli nepotřebujete.
Děkuji vám za pozorné přečtení.
S úctou
Prof. PhDr. Petr Piťha, Dr.h.c.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme