Svatopluk Němeček byl v letech 2014-2016 ministrem zdravotnictví (za ČSSD) poté ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava a nyní šéfuje Městské nemocnic v Bohumíně. Co považuje za největší chybu Ministerstva zdravotnictví, jak zvládá nyní distribuci ochranných pomůcek vnitro a proč si myslí, že se to s přesunem výroby do Číny přehnalo?
Jaké zásoby ochranných pomůcek (roušek, respirátorů, ochranných štítů, obleků atd.) má průměrná nemocnice?
To se liší podle typů nemocnic. U fakultních nemocnic je to jiné, ty mají vlastní sklady a dělají si větší zásoby i z toho důvodu, že nakupují na delší období a jsou schopny s tím pracovat uvnitř nemocnice. Ale obecně je snaha nemít v těch zásobách umrtvené peníze. A čím je ta nemocnice menší, tím víc se snaží fungovat s minimálními zásobami. Protože až do této situace byli dodavatel schopni vždy vše dodávat dle požadavků.
To znamená, že někdo musí včas zavelet, že hrozí krize a je třeba se připravit. To měl být kdo?
Klíčové jsou dva systémy: Ministerstvem zdravotnictví (MZd) přímo řízené fakultní nemocnice – i když ono je ministerstvo spíše neřídí, na běžný provoz není třeba dohlížet… A druhá linie jsou nemocnice krajů, tam je to zodpovědnost krajů.
Kde se tedy stala chyba?
Problém nastal v okamžiku, kdy Ministerstvo zdravotnictví zakázalo prodej ochranných prostředků. V některých větších nemocnicích už tušili potíže, objednávali, měli už na cestě větší zásoby, ale ti dodavatelé byli zastaveni tím striktním zákazem. Já jsem měl o jeho smysluplnosti hned pochybnosti, protože vím, jak MZd funguje. To je malé ministerstvo, které nemá kapacity ani pro ty agendy, kterými se zabývá normálně. Klíčoví lidé, kteří se podílejí na chodu zdravotnictví jsou v pojišťovnách. Říkal jsem si „proboha, kdo to tam bude dělat? MZd nikdy nic nenakupovalo.“ To dělaly nemocnice přes distributory, to jsou velké firmy, které mají své kanály. A to vše bylo zastaveno. V tu chvíli jsem měl obavy že to nedopadne dobře.
Vy jste to řešili v nemocnic jak?
My jsme malá městská nemocnice. Nějaké zbytky zásob tu máme, takže jsme s tím byli schopni vyjít. Nejhorší byl ten stres, kdy nevíte, kdy konečně něco z toho centrálního zásobování přijde. Ale velmi korektně nás oslovil kraj a když zásoby přišly, tak nás kraj zásoboval také. Zásobování přes kraje, mám pocit, funguje lépe než to přes MZd. Kraje zásobuje Ministerstvo vnitra, kterému to jde lépe, má na to kapacity.
Jak tedy činnost Ministerstva zdravotnictví jako bývalý ministr hodnotíte?
Já bych nerad dával hraběcí rady, ta situace je obtížná a něčemu podobnému jsme nebyli vystaveni. Improvizuje se všude v Evropě. Ale to zastavení běžného zásobování bych vytkl. To by stačilo jen řídit a usměrňovat. Teď už si to ale sedá a klíčovou roli hraje Ministerstvo vnitra. Pozdě byl aktivován epidemiologický stav. Jinak se lze přít o to či ono, ale teď už dělají, co se dělat dá. Co není úplně v pořádku, to je způsob, jak se to komunikuje vůči občanům. Působí to zbytečně direktivně, aniž by se to vysvětlilo.
Máte představu o tom, zda je český průmysl schopen chybějící pomůcky v dohledné době vyrobit?
Já mám informace jako všichni, kdo to sledují, že se ozývají čeští výrobci, kteří by to byli schopni dělat. Nevím, v jakém rozsahu a kapacitě. To je spíš na Ministerstvo průmyslu, které by si to mělo centrálně vzít na starost. Každopádně drtivá část výroby se přesunula do Číny a to se dneska ukazuje jako strategicky ne příliš rozumný krok.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!