Jedním z důvodů, proč byly na Rusko uvaleny ze strany západních zemí sankce, byla a stále je snaha podvázat ruskou schopnost financovat válku proti Ukrajině. Ropné embargo či embargo na ropné výrobky, které bude v platnosti od 5. února, by měly výrazně udeřit na ruské příjmy z ropy.
Jak velké mají sankce efekty, lze ale zjistit jen velmi těžko. Rusko velkou část statistik ohledně zahraničního obchodu, příjmů a výdajů rozpočtu či těžby ropy nezveřejňuje. Nakolik jsou důvěryhodné i ty údaje, které nakonec vypustí, je otázkou. Přesto lze jen stěží pochybovat o tom, že by kombinace vysokých výdajů a nižších příjmů státního rozpočtu nedělala Rusku problémy. Na druhou stranu, alespoň prozatím má zdroje, které takové výpadky mohou kompenzovat.
Rusko pochopitelně může sáhnout k půjčkám, a to hlavně na vnitřním trhu. To ostatně také dělá. Vnitřní dluh tak v roce 2022 vzrostl o 13,9 % na stále ještě velmi přijatelných 12,9 % HDP. To lze jen stěží brát za katastrofu, byť pochopitelně s tím, jak se trendy pro ruskou ekonomiku v posledních měsících zhoršovaly (samo ropné embargo začalo platit až v prosinci), budou se zhoršovat i fiskální ukazatele.
Prozatímní ukazatele, včetně toho za rok 2022, zahrnují i čísla z „tučných měsíců“, kdy válka zvedla ceny, ale nedošlo k omezení příjmů. Prozatím ale platí, že Rusko tento zdroj může využívat, byť se bude rychle tenčit. Prosinec 2022 skončil obrovským deficitem čtyř bilionů rublů, který navíc ještě zmírňovaly jednorázové platby Gazpromu v podobě sektorové daně ze zisku za rok 2021.
Druhým zdrojem, který byl hojně využívaný, jsou prostředky Fondu národního bohatství. Ten byl zřízen v roce 2004 (tehdy ještě jako Stabilizační fond), aby schraňoval přebytečné příjmy z prodeje ropy mimo státní rozpočet. Cílem byla snaha zabránit tzv. holandské nemoci, kdy příjmy z ropy ničí ostatní oblasti ekonomiky, respektive jejich vývozní schopnosti, a zároveň navyšují inflaci.
Šlo také o polštář pro horší časy, kdyby ceny ropy klesly pod danou úroveň a bylo by nutné do rozpočtu naopak peníze dodávat. Rusko mohlo tento mechanismus využít například v krizi v letech 2008 až 2009, a může ho využívat i nyní. Ani on ale není bezedný, navíc utrpěl zmrazením aktiv ruské centrální banky v rámci protiruských sankcí.
Deficit státního rozpočtu způsobený zatím hlavně válečnými výdaji financovalo Rusko právě z prostředků Fondu národního bohatství. Ty loni čítaly až 12 bilionů rublů, nicméně postupně z fondu v průběhu roku odešly 4 biliony rublů, ať na infrastrukturní projekty, nebo na tajné výdaje. Celková bilance, i vzhledem k plnění v první části roku, tak v prosinci dosahovala 10,435 bilionu rublů.
Objem prostředků nicméně, podobně jako u dalších ukazatelů, podává jen částečný obrázek o stavu fondu. Zatímco absolutní hodnota ještě nevypadá nijak špatně, trend poklesu prostředků je pro Rusko varovný. A i přes snahu vyrovnat ztrátu západních trhů jinými odbytišti se nedá očekávat, že by došlo k dramatickému zlepšení. Prosinec je sice z hlediska deficitu vždy krizovým měsícem, ale zatímco výdaje, hlavně ty spojené s válkou, nijak nemizí, pokles příjmů půjde jen stěží zastavit.
V minulosti byly ve Fondu národního bohatství především dolary, eura a libry, v současné době se jedná hlavně o čínské jüany. Tyto prostředky patří do tzv. likvidní části fondu. Nelikvidní část zahrnuje především obligace ruských společností či investice vkládané do infrastrukturních projektů atd.
Ruský kyberarmagedon nenastal. Kreml sice prokázal schopnosti, hackerské útoky na Ukrajinu ale nenaplnily obavy Západu.
Část fondu je zmrazena na zahraničních účtech. Rusko s ní sice počítá a používá ji na pokrytí deficitu, fakticky tím ale jen tiskne peníze ve výši odpovídající rublovému ekvivalentu. Zjednodušeně řečeno, zatímco by standardně dolary a eura prodalo a nakoupilo za ně rubly, nyní je prodat nemůže a peníze jen vytiskne. Prodávat může pouze jüany. Dokud se inflace drží na přijatelné výši (ruské údaje o inflaci je třeba brát s rezervou), je taková politika možná. Situace se ale poměrně jednoduše může vymknout kontrole.
Současný vývoj ruské ekonomiky může leckoho zmást. Relativně příznivá čísla, co se týče růstu (respektive poklesu) hrubého domácího produktu, ropných příjmů či třeba inflace mohou vést k dojmu, že se Rusku vlastně nic neděje a že sankce na něj nemají vůbec žádný účinek.
Při bližším pohledu na čísla, jakkoli nedokonalá, zvláště co se měsíčního vývoje týče, se nabízí už trochu jiný obrázek. Zvláště prosinec přinesl brutální propady v příjmech státního rozpočtu či nárůst deficitu. Představitelé ministerstva financí, centrální banky či dalších částí ekonomického bloku zatím vykazují opravdu vysokou míru kompetentnosti, ale i navzdory tomu se mohou problémy stát těžko zvladatelnými. Rusko momentálně disponuje prostředky na to, aby je pokrývalo, a ještě nějakou dobu bude, ale tato doba není zdaleka neomezená. I proto možná zvýšilo svoji aktivitu na bojišti s cílem rozhodnout válku předtím, než přijdou ještě daleko hlubší problémy.
Převzato z Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!