V Deníku Referendum vyšla 6. 12. 2023 stať Matěje Moravanského Falešné jaderné sliby Petra Fialy. Autor v ní kritizuje přístup našeho premiéra, který klade jadernou energii vedle obnovitelných zdrojů jako čistých a levných. To (a řada dalších věcí, na které autor upozorňuje) stojí jistě za zamyšlení a třeba i za polemiku. Nicméně způsob polemiky Matěje Moravanského zdá se mi poněkud nešťastným.
Hned na úvod chci říci, že mým úmyslem není obhajovat Petra Fialu ani dělat hlupáka z Matěje Moravanského. Z jeho textů (nejen z toho výše uvedeného) jasně vyzařuje určitý aktivismus v dobrém slova smyslu a zapálení pro věc obnovitelných zdrojů energie. Proti tomu nechci nic namítat. Spíše než námitky bych chtěl vznést některé otázky, které mě při čtení jeho textu napadaly, a na které text sám odpověď nedává. Jsou přitom pro dané téma a konkrétní argumentaci dosti podstatné.
Je pravda, jak říká autor, že „Česká republika je závislá na dodávkách jaderného paliva ze zahraničí, a to i z takových států, jako je Ruská federace.“
Ale na dodávkách ze zahraničí závisí i výroba energie z plynu (chápaného jako přechodová alternativa k uhlí a ropě) nebo výroba energie ze slunečního záření. Jak je tomu s větrnými turbínami nevím. Na rozdíl od jaderného paliva či plynu, které lze dovézt i ze slušnějších a bezpečnějších zemí, než je Rusko, je pro výrobu fotovoltaických systémů a baterií v podstatě nutná Čína (která není o nic bezpečnější a slušnější než Rusko). Je tedy férové argumentovat proti jádru tím, co je (zde zamlčenou) slabinou i významného segmentu obnovitelných zdrojů?
Je pravda, jak říká autor, že jaderná energetika je „velký zdroj s častými výpadky, takže musí být k dispozici záložní zdroje.“
Právě proto, že každý zdroj energie má výpadky, musí být zdrojů víc a musí být možnost je alternovat. Jaderná elektrárna má obvykle několik bloků a k jejich současnému výpadku obvykle nedochází. Odstávky jsou normální a plánované, kdy jde o údržby či opravy, a jsou i neplánované výpadky, které se musejí řešit operativně. Ty ale rozhodně nejsou nějak významně časté. Dejme ale tomu, že nějaké jsou. U obnovitelných zdrojů je tomu snad jinak? Slunce má výpadek každou noc, ale to jsou takříkajíc výpadky plánované. Nicméně představují v podstatě polovinu času. Vítr má také výpadky, obvykle hůře plánované. Mohli bychom pro spravedlnost uvést např. geotermální energii, která výpadky asi nemá, ale absence sopek na našem území bohužel neumožňuje takový zdroj u nás využít. Opět: Je férové pohrdat jadernou elektrárnou, protože se jednou za dlouhý čas odstaví jeden z mnoha bloků, a přitom mlčet o bezvětří a noci?
Je pravda, že jádro „není čisté, není levné.“
S tvrzením, že není levné, podle mého soud nejde polemizovat. Je to drahé a extrémně náročné na provoz i údržbu. Co se týká čistoty, pak záleží na úhlu pohledu. Čisté je s ohledem na produkci CO2 (takže významně nepřispívá ke klimatické změně), ale nikoli s ohledem na produkci jaderného odpadu. Pravda, je ho relativně málo a je velmi koncentrovaný, což umožňuje ho izolovat a hlídat. Je ale také mnohem nebezpečnější, než jakýkoli jiný energetický odpad. Vrtule z větrných turbín zatím recyklovat nejde, takže jde také o ekologický problém, ale mnohem menší, protože mají relativně malý objem a jejich skládkování není nebezpečné. U fotovoltaiky a baterií jde však o problém mnohem větší. Těžba prvků vzácných zemin je extrémně náročná a devastuje životní prostředí. Proto je jejich hlavním (ba téměř výhradním) producentem Čína. Ne že by se jejich ložiska vyskytovala jen tam (pokud je známo, nachází se v Číně asi 1/3 světových zásob). Jsou i na mnoha jiných místech. Jejich koncentrace v horninách je však tak nízká, že jejich těžba představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí. Hrůznou situaci v oblastech těžby těchto prvků máme tendenci nevidět, protože je daleko. Opět: Je to fér?
Přijatelnost nákladů a rizik s ohledem na potenciální přínosy jaderné energie je samozřejmě předmětem diskusí a je logické, že se o ní vedou polemiky. Nejsou ale příliš přesvědčivé, pokud jsou (třeba v dobrém úmyslu a v zápalu boje) vedeny jednostranně. Žádná cesta k dostatečné produkci energie není zcela bez problémů. Nalévejme si tedy čistého vína do všech pomyslných skleniček energetického mixu. Pak se třeba dostaneme i k otázce, jestli máme dost vody (dostupné na správných místech) na chlazení všech potřebných jaderných zdrojů, dost vhodného prostoru na všechny potřebné větrné turbíny (nejen tam, kde vítr fouká, ale i tam, kde jsme ochotni je postavit a nepřeváží argument NIMBY), dost prostoru pro fotovoltaiku, a kdo nám to vše dodá tak, aby to nebylo bezpečnostně a politicky neprozíravé. A můžeme se tak dostat k odpovědi na otázku, jaký je vlastně prostor pro politické manévrování a jaké jsou vlastně reálně fungující alternativy. Jistě půjde o nějaký mix, ale měl by být politicky únosný a neměl by odporovat přírodním zákonům. Matěji Moravanskému přeji hodně úspěchů při spravedlivém otevírání podobných otázek.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
200 Kč
500 Kč
1000 Kč