Prohlášení všeobecně přisuzované velkému britskému mysliteli G. K. Chestertonovi vystihuje moderní dobu vskutku dokonale: „Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru v Boha, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli.“
Jedním z těch náhražkových bohů je příroda. Ze všech falešných bohů je vskutku příroda tím nejpřirozenějším, co se nabízí k uctívání. Každé předbiblické náboženství mělo přírodní bohy – slunce, měsíc, moře, bohy plodnosti, bohy deště atd. To je důvod, proč západní společnost tím více uctívá přírodu, čím dále se vzdaluje od biblických, tj. židovsko-křesťanských kořenů.
Na levici i na pravici se dnes každý stará o životní prostředí. Péče o životní prostředí však není totéž co environmentalismus. Environmentalismus se stal pro většinu svých přívrženců sekulárním náboženstvím. Tito lidé, z nichž mnozí Zemi skutečně považují za bohyni (Gaia, jméno starověké řecké bohyně Země), uctívají životní prostředí jako božstvo.
Mužem, který více než kdokoli jiný nastartoval moderní environmentalistické náboženství, byl James Lovelock, který v 70. letech 20. století přišel s „hypotézou Gaia“. Téměř o padesát let později, v roce 2014, řekl Lovelock listu The Guardian: „Environmentalismus se stal náboženstvím.“
Novinář The New York Times Ross Douthat popsal trhák Jamesa Camerona z roku 2009 Avatar jako „obšírnou Cameronovu obranu panteismu, víry, která ztotožňuje Boha s přírodou a povolává lidstvo do náboženského společenství s přírodním světem“. Toto ztotožnění Boha s přírodou bylo hlavním důvodem popularity filmu.
Douthat, jeden z mála náboženských (tedy věřících a náboženství praktikujících) publicistů v The New York Times, dodává: „Hrozba globálního oteplování mezitím propůjčila kultu přírody kvality, které potřebuje každé úspěšné náboženství: ducha křížového tažení, přísný soubor zákazů a žhavou apokalypsu.“
Když se zeptáte ateistů, co je pro ně nejvyšší autoritou, nejčastější odpověď zní „věda“. V tělocvičně, kam chodím, byl mladý muž, ateista, který na každé kýchnutí místo „pozdrav Pánbůh“ odpověděl „Věda!“ Pro ateisty není nic vyššího než věda, protože přírodní svět je vše, co existuje. Uctívání Země, životního prostředí nebo přírody je tedy v sekulárním světě téměř nevyhnutelné.
Bible má zcela odlišný názor. První verš bible – „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi“ – obsahuje nejradikálnější myšlenku dějin. Poprvé v historii vyslovuje, že Bůh přírodu stvořil a není její součástí. To je jeden z důvodů, proč věřím, že prvních pět knih, Tóra, je dáno Bohem. Nikdo z lidí před 3000 lety, v pozdní době bronzové, by nepřišel s nápadem, který by se tak rozcházel s přirozeným lidským myšlením – považovat bohy za součást přírody.
Z pohledu odnáboženštěného světa, který uctívá Gaiu, tomu špatnému Genesis ještě nasazuje korunu, když o 27 veršů později Bůh řekne lidem: „Buďte plodní a množte se; naplňte zemi a podmaňte si ji.“ Oba příkazy dnešní uctívače Země nutně rozzlobí. Pokud jde o plodnost, mít víc než jedno dítě odsuzují, a ti nejradikálnější, aby minimalizovali lidský vliv na Matku Zemi, nechtějí vůbec žádné děti. Ale druhá část – ovládnutí přírody – jim jde skutečně proti srsti.
Možná, že koronavirus otevře oči mladým lidem, kteří byli vyučováni učiteli uctívajícími přírodu a vychováni rodiči uctívajícími přírodu, aby pochopili bláznovství uctívání přírody namísto jejího ovládnutí. Ukázalo se, že příroda není naší přítelem, natož bohem. Kdyby záleželo jen na přírodě, byli bychom všichni mrtví: zvěř by nás sežrala; umrzli bychom v důsledku počasí; vyhladily by nás nemoci. Pokud si nepodmaníme přírodu, příroda si podmaní nás. Tak prosté to je.
Příroda je krásná a úžasná. Je však i brutální a nemilosrdná. „Příroda s krvavými zuby a drápy,“ popisuje výstižně Alfred Tennyson. Příroda nedodržuje žádná morální pravidla a nezná soucit. Základním zákonem veškerého biologického života je „přežití nejschopnějších“, zatímco základním zákonem judaismu a křesťanství je opak: přežití nejslabších s pomocí nejschopnějších. Příroda chce, aby nejslabší byli sežráni nejsilnějšími. Nemocnice jsou tak něčím naprosto nepřirozeným. Nemocnice jsou budovány jen lidmi. Neděláme to, abychom uctili přírodu, ale abychom ji ovládli.
Pokud virus COVID-19 vymýtí pošetilé uctívání přírody a přivede více lidí, zejména mladých, k nové úctě k židovsko-křesťanskému světonázoru, může být na této katastrofě alespoň něco dobrého.
Převzato z Daily Wire. Kráceno. Pro KONZERVATIVNÍ NOVINY přeložil Pavel Mareš.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!