Sorosův muž v uniklé nahrávce: zahraniční novináři píší o Maďarsku zkresleně

Bývalý ředitel Open Society Foundations Andrej Nosko se v sáhodlouhém rozhovoru na Skype, který unikl do maďarského deníku Magyar Nemzet, přiznává k nečestné, zaujaté kampani proti Maďarsku a Polsku.

Maďarský deník Magyar Nemzet oznámil, že redakce obdržela nedávno z anonymního zdrojě dokumenty, které jsou skutečným pokladem. Je mezi nimi několikahodinový rozhovor (na Skype) s jistým Andrejem Noskem. Kdo to je, a proč je důležitý? Je držitelem titulu Ph.D. v oboru politologie získaného na Středoevropské univerzitě George Sorose a do roku 2018 pracoval v Open Society Foundations (OSF), nejprve jako ředitel a poté jako vedoucí divize. Dohlížel na udílení grantů think tankům spadajícím pod OSF v Evropě a odpovídal za vedoucí pracovníky, prý i za rozpočet v roční výši asi deseti miliónů amerických dolarů. V současnosti je evropským ředitelem celosvětové nevládní organizace PILnet v Budapešti.

záznamu rozhovoru, který obdržel Magyar Nemzet, přišel Nosko s několika překvapivými sděleními – překvapivými proto, že zazněla poněkud neobvykle z úst osoby spjaté tak těsně s organizacemi ze Sorosovy stáje.

V odpovědi na otázku, jaké důvody se skrývají za zájmem mezinárodních médií o Maďarsko a Polsko, tento bývalý ředitel OSF přiznal, že většina tiskových zpráv líčí tyto dvě země zkresleně.

„Nemyslím,“ řekl Nosko, „že už samo spojování maďarských a polských záležitostí je zrovna poctivé. Stejně jako jiné státy v této oblasti, mají i tyto země své problémy, ale ty jsou naprosto odlišné. Vezmeme-li si například Polsko a Maďarsko, vidíme u nich zcela odlišný způsob vedení, odlišnou ekonomickou strukturu a jiný vztah mezi vládou a občanskou společností.“

Příčinou je podle Noska pokles kvality evropských médií. „Dobře je tento problém ilustrován skutečností, že v mainstreamových sdělovacích prostředcích je mnohem méně zahraničních dopisovatelů, takže každý musí sledovat dění ve více zemích.“ To podle bývalého ředitele OSF zase v mainstreamových médiích vedlo k intelektuální lenosti, která také sehrála hlavní roli ve vývoji výše nastíněného jevu.

„Vede to k situaci, v níž je velice snadné peskovat Polsko i Maďarsko bez reálných argumentů,“ řekl Nosko a dodal: „Jinými slovy, ty zprávy jsou tendenční.“

Poté připomněl, že když pracoval pro OSF, bylo pro zahraniční dopisovatele typické, že se na tuto organizaci obraceli s dotazem, zda jim mohou doporučit někoho, s kým by si mohli pohovořit na určité konkrétní téma. Organizace jim dohodila lidi více či méně zaujaté, obvykle své vlastní kolegy, tedy lidi s přesvědčením podobným jejich vlastnímu.

„Při několika příležitostech jsem si sám najal novináře za účelem propagace takového materiálu z dílny think-tanku. Takže to nebyla příliš fér hra“ upozornil Andrej, podle nějž je nesprávný výklad dění v Maďarsku poměrně snadný i díky jazyku.

„Není například mnoho maďarsky mluvících zahraničních korespondentů, takže nemohou mluvit s obyčejnými lidmi ani nedokážou číst místní tisk,“ vyložil Nosko. „Říkám to na základě vlastní zkušenosti. Znal jsem víc bývalých dopisovatelů, kteří neuměli maďarsky ani mluvit, ani číst,“ řekl Andrej Nosko v rozhovoru. Většina z nich se tedy musí spoléhat na zdroje z druhé ruky.

Dodal, že tyto druhotné zdroje jsou často velice zaujaté, mimo jiné v pohledu na legitimitu maďarské vlády. Podle něj je například typické, že nepadne ani zmínka o tom, že u velké části společnosti se maďarský kabinet těší velké popularitě. „Místo toho se tvrdí, že se vláda drží u moci omezováním svobody,“ poznamenal.

Nosko není mezi představiteli levicově liberálního mainstreamu jediný, kdo se v poslední době ozval proti sešikované zaujatosti vůči Maďarsku a Polsku. Právě minulý týden v sérii soukromých rozhovorů bývalá španělská liberální poslankyně Evropského parlamentu Carolina Punsetová odhalila, že podle jejího názoru nejsou skutečnými nepřáteli svobody projevu Maďarsko a Polsko, nýbrž advokáti politické korektnosti v Bruselu.

Podle Punsetové by se poslanci Evropského parlamentu, pokud jim opravdu a z principu jde o svobodu projevu, měli postavit proti násilným útokům na novináře a učitele, jako byl například Charlie Hebdo a Samuel Paty. Místo toho zaměřují liberální poslanci své útoky na místa jako je Maďarsko a Polsko, kde je svoboda projevu před řáděním politické korektnosti dosud chráněna.

 

Komentář zveřejněn k 2. únoru 2022. Se souhlasem převzato z abouthungary.hu. Pro Konzervativní noviny přeložila Ivana Kultová. Originál zde.

 Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!