Současnice i ochranitelka. Orbán prosil Merkelovou, aby zůstala

 

Kandidát Merkelové na premiéra Armin Laschet, který zdůrazňoval, že Unie Polsko a Maďarsko potřebuje, ve volbách neuspěl a CDU pravděpodobně půjde do opozice. Naopak posílení německých Zelených nevěstí pro vládu nic dobrého.

 

Přesně před rokem, v září 2020, jsme publikovali text vycházející z analýzy investigativního webu Direkt36, který se zabývá tématem maďarsko-německých vztahů v Orbánově éře i před ní. U této příležitosti jej zveřejňujeme znovu.

 

JAK NĚMECKO CHRÁNÍ ORBÁNA

 

Příběh začíná obrazem z horního patra nejvyššího frankfurtského mrakodrapu v říjnu 2017. Osobnosti německé politiky a byznysu se během recepce bavily anekdotami a jistý představitel automobilového průmyslu se chlubil skutečností, že může ohledně maďarské filiálky kdykoliv zavolat maďarskému ministru zahraničí Péterovi Szijjártóovi a problém není ani schůzka s Viktorem Orbánem.

 

Když v roce 2015 vypukl skandál kolem podvádění Volkswagenu a řady dalších automobilek při emisních testech, německá vláda začala od průmyslu po zeleném tlaku dávat ruce pryč. Tehdy se zastupování jejich zájmů na evropské úrovni ujal Orbán. Měl dobré důvody, německé automobilky jsou motorem maďarského ekonomického růstu. Svůj slib splnil a pro automobilový průmysl vymohl na Evropské radě řadu ústupků. Tento vztah, založený na vzájemných výhodách a závislostech mezi německými politiky, vlivnými společnostmi v německém průmyslu a maďarskou vládou, umožnil Orbánovi doma budovat neliberální demokracii, zatímco v zákulisí zůstal dobrým přítelem a dokonce chráněncem Německa.

 

 

Po svých prvních vyhraných volbách v roce 1998 podnikl Orbán jako jednu z prvních návštěv cestu za tehdy už čestným předsedou německých liberálů (FDP) Ottou Lambsdorffem. Setkání s ním Orbánovi zprostředkoval tehdejší šéf budapešťské kanceláře Nadace Friedricha Neumanna (think-tank FDP) a pozdější maďarský velvyslanec v Berlíně Gergely Prőhle. „Lambsdorff cestoval do východní Evropy už před rokem 1989 a stal se Orbánovým prvním německým patronem,“ vzpomíná.

 

Lambsdorff vedl Liberální internacionálu v roce 1992, když se Fidesz stal jejím členem. O rok později z Fideszu po sporech s Orbánem odešlo liberální křídlo a strana započala dlouhý pochod do pravého spektra. Obrat Fideszu směrem ke konzervatismu prý Lambsdorff příliš nevítal, Orbán se mu jej snažil představit jako politickou nutnost. Zůstali ale dobrými přáteli a Orbán byl dokonce jediným zahraničním hostem na Lambsdorffově pohřbu v roce 2009.

Během cesty do Německa Orbán mluvil s manažery firem jako Audi, Bosch nebo Siemens o možných investicích v Maďarsku a ujistil je, že na ně čeká přátelské a předvídatelné prostředí. Setkal se ale také s kancléřem Kohlem, v té době svým velkým politickým vzorem, a z loajality k němu odmítl setkání s kandidátem socialistů na kancléře Gerhardem Schröderem, přestože mu to poradci radili s vyhlídkou, že Kohl je v potížích a Schröder se brzy prodere k moci. Toto rozhodnutí vedlo k ochlazení německo-maďarských vztahů v době Schröderovy vlády.

 

Orbán a Kohl vládli současně pouhých pár měsíců, pro Orbána byl Kohl stále jen živoucí legendou, k jejich lidskému sblížení došlo mnohem později. Poté, co se mu nepodařilo navázat bližší vztahy s novou německou vládou, zaměřil se Orbánův kabinet na zemskou úroveň, konkrétně na dva konzervativní jižní státy Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Spojenectví s těmito dvěma konzervativními regiony (a ještě Rakouskem) Orbánovi doporučoval Kohl. Dnes tyto dva regiony tvoří více než polovinu maďarsko-německého hospodářského obratu. V těchto dvou regionech sídlily automobilky Mercedes, BMW a Audi. Zároveň odtamtud pocházel šéf Volkswagenu s maďarskými kořeny Martin Winterkorn, který měl později výrazný podíl na realizaci továrny Audi v Győru a obdržel maďarské státní vyznamenání.

Za své první vlády Orbán navázal blízké vztahy s tehdejším rakouským premiérem Wolfgangem Schüsselem (tenkrát čelil na evropské úrovni ostrakizaci kvůli vládní koalici s Haiderovou FPÖ), s bavorským Edmundem Stoiberem z CSU a Erwinem Teufelem z CDU v Bádensku-Württembersku. To byli jeho nejbližší. Vstupem Fideszu do Evropské lidové strany v roce 2000 se stali členy stejné politické rodiny.

 

Podle několika zdrojů Orbán vždy považoval politickou, ekonomickou a vojenskou závislost na Německu za geopolitickou nutnost. V Orbánových veřejných projevech se opakuje myšlenka, že Maďarsko existuje v „trojúhelníku Berlín – Moskva – Istanbul“. Kromě toho někdy zmiňuje Washington a Peking. Podle bývalého vysokého úředníka americké administrativy to v soukromém rozhovoru zúžil na Rusko a Německo, v jednom případě zdroj energie, v druhém pracovních míst.

 

„Kohl se stal pro Orbána politickým otcem číslo jedna, Kohl mu řekl, jak má dělat politiku,“ vysvětlil německý zdroj a dodal, že i když mnozí srovnávají Orbána s Miklósem Horthym nebo Jánosem Kádárem, ve skutečnosti je spíše „jako Kohl, který byl také obviňován z korupce a všeho možného“. S nástupkyní Angelou Merkelovou, kterou Kohl dříve nazýval „svým děvčetem“, si Orbán vytvořil „dobře fungující pracovní vztah založený na respektu, mnohem méně na sympatiích či přátelství“.

 

 

V roce 2010 Orbán převzal zemi v hluboké hospodářské krizi a začala nová fáze maďarsko-německých vztahů. Běžní Maďaři byli v zoufalé situaci a nová vláda nechtěla přilévat olej do ohně dalším utahováním opasků. Rozhodla se proto zaměřit na zdanění zahraničních korporací v konkrétních oblastech: v energetice, bankovnictví a telekomunikacích. Marně žádal Deutsche Telekom o podporu při vyjednávání s vládou německé automobilky. Němcům se nápad tvrdě zdanit především německé firmy nelíbil, ale přes jejich původní odpor si maďarská neortodoxní ekonomická cesta vydobyla uznání i v Německu, protože poslední, co EU potřebovala, byl další problém typu Řecka. Orbánovi se podařilo stabilizovat ekonomiku a snížit zadlužení na přijatelnou úroveň. Časem vznikl balanc, když vláda jasně vyjádřila prioritu maďarizovat oblasti jako energetika, bankovnictví a média. V exportních odvětvích, která vyžadují technologické know-how, naopak Němci nemusejí mít obavy. Zahraniční korporace se rozdělily na dobré a zlé.

 

Žádný velký odliv zahraničního kapitálu, před nímž Maďarsko varovali liberální ekonomové, nenastal. Většina korporací se adaptovala na nové podmínky a dokonce německé společnosti Axel Springer a Deutsche Telekom bez problémů prodaly své podíly v maďarských médiích kupujícím s úzkými vazbami na Fidesz. Naopak se začaly sypat peníze do německých automobilek. Dotace pro německé automobilky se dnes počítají v miliardách eur i bez regionálních dotací a budování infrastruktury sloužící továrnám. Audi během deseti let vlády Fideszu získalo v Maďarsku čtyřikrát větší podporu v poměru k počtu pracovních míst než v Německu.

 

Kromě velkých korporací ze státních dotací a daňových úlev těží i množství méně známých německých dodavatelů. Sám Orbán na pozvání Nadace Konrada Adenauera hovořil o tom, že německý obchod s V4 je výrazně větší než s Francií, Itálií či Velkou Británií. „Nemají si na co stěžovat a ani my,“ odtušil Orbán.

 

Podařilo se mu vysvětlit Němcům logiku svého uvažování o ekonomice a proč Maďarsko preferuje právě automobilky, u nichž je také větší potenciál vytvářet pracovní místa než v jiných sektorech. Jedním z Orbánových slibů před parlamentními volbami v roce 2010 bylo, že vytvoří milion pracovních míst.

 

 

V roce 2015 se s Orbánem ve zlém rozešel jeho přítel z gymnázia Lajos Simicska. Simicska byl svým způsobem životní outsider, byl zanedbané dítě z rozvrácené rodiny a na rozdíl od Orbána nebyl oblíbený v kolektivu ani neměl vůdčí schopnosti. Byl však velmi chytrý a především měl velký obchodnický talent. Zůstával v pozadí, pro Fidesz i z opozice vybudoval mediální a byznysové zázemí, kterým se mohl konečně poměřovat s postkomunisty, kteří si obojí vynesli z minulého režimu.

 

Zároveň ale platilo, že Simicska není chudý matematik, nýbrž bohatý podnikatel především díky Orbánově šarmu a politickým schopnostem. Tak si to alespoň myslel Orbán, ale Simicska měl patrně jiný názor a chtěl i více moci. To je jedna z teorií. Když se rozešli, bylo to pro bolestivé nejen pro premiéra osobně, ale i pro Fidesz, protože Simicska se sebou vzal i mnoho médií patřících do jeho konglomerátu.

 

Ty ze dne na den začaly na vládu útočit a redaktoři, kteří nebyli ochotní přepnout do nového módu, museli odejít. Vláda jim vytvořila deník Magyar Idők, zatímco do Simicskova Magyar Nemzet přišlo množství opozičních novinářů. Simicska vsadil všechno na jednu kartu, na vítězství opozice ve volbách 2018. Sám podporoval Jobbik, pravděpodobně jako nejperspektivnější alternativu. Jenže Fidesz volby opět vyhrál, nečekaně i s ústavní většinou, a Simicska stejně nečekaně zavřel krám.

 

Novináři z Magyar Nemzet (dnes opět existuje jako provládní deník s redaktory z Magyar Idők, kteří se tak vrátili „domů“) založili nový opoziční web a týdeník Magyar Hang. Ten je dnes (po rovněž opozičním HVG) druhým nejčtenějším týdeníkem na trhu. Inzerci od velkých zahraničních společností ale shání marně.

 

Podle Csaby Lukácse z Magyar Hang se jednou stalo, že jedna německá automobilka alespoň svolila k obchodní schůzce. Zástupci firmy představili na veletrhu Hungexpo statistiky o prodeji a čtenosti i cílových skupinách, které se automobilce zamlouvaly a odpovídaly jejímu reklamnímu profilu. Když už se zdálo, že je všechno jasné a přijde dohoda, zástupce německé firmy měl Lukácsovi říct: „Prosím, pochopte to, oni u vás nemůžou inzerovat, protože nechtějí riskovat ztrátu státních dotací.“

 

Když eskaloval konflikt mezi Orbánem a Simicskou, německý řetězec Aldi přestal ve svých maďarských obchodech prodávat Magyar Nemzet a začal nabízet Magyar Idők. Totéž se opakovalo s Magyar Hangem. Nakonec museli Aldi pohrozit soudním řízením, aby se jejich časopisy v obchodech začaly objevovat. Minulý rok si německá ambasáda pozvala skupinu maďarských novinářů z opozičních listů. V diskuzi o svobodě médií měl jeden z německých diplomatů říct: „Prosím pochopte, že tohle je Německo, demokracie, kde vláda nemůže vyvíjet tlak na soukromé firmy.“ Později přišel do redakce Hangu další německý diplomat a vedl s vedením časopisu dlouhou debatu, po níž si německá ambasáda objednala jedno číslo Magyar Hangu.

 

Podle německého experta s kontakty na členy maďarské vlády, se Orbán výrazně spoléhá na německou racionalitu. „Podle Orbána jsou Němci příliš racionální na to, aby šli proti svým zájmům. Člověk může s německou racionalitou vždycky počítat,“ popisuje pohled maďarského premiéra. Když se v roce 2014 stalo z ministerstva zahraničních věcí ministerstvo zahraničního obchodu a vyměnila se postava ministra, vztah mezi politiky a německým byznysem se ještě utužil. A není jednostranný.

 

Když vláda doporučuje maďarské subdodavatele, doporučí podnikatele spřízněné s vládou. Když vláda něco potřebuje, vyjednává přímo s vyšším vedením německých firem, zatímco dceřiné maďarské společnosti (jako třeba ve vztahu Magyar Telekom a Deutsche Telekom) pouze přihlížejí a vyčkávají výsledek. Jeden z německých lobbistů říká, že když se Němci uvolní, začnou maďarskou vládu vynášet do nebes. „Po láhvi vína vám také řeknou, že Maďarsko je skvělé místo, například proto, že nemusíte v poledne nechat turecké dělníky odejít na modlitební kobereček.“

 

Jedním z nejdůležitějších zprostředkovatelů mezi maďarskou vládou a německými korporacemi je muž jménem Klaus Mangold, bývalý vrcholový manažer společnosti Daimler AG. Mangold byl aktivním lobbistou německých zájmů již za maďarských socialistických vlád, jde o muže německého byznysu v Maďarsku a Rusku. Osoba Mangolda také odhaluje, jak je propojen německý byznys a politika.

 

V roce 2016 ještě jako eurokomisař Junckerovy komise přiletěl Mangoldovým letadlem do Budapešti Günther Oettinger z CDU, který sehrál klíčovou roli při schvalování projektu ruské jaderné elektrárny Paks II. v Maďarsku. Nyní je Oettinger už i oficiálním zaměstnancem maďarské vlády, po skončení funkčního období eurokomisaře dostal post v vládní agentuře pro vědu. To není v německojazyčných zemích nic nového. Bývalý německý kancléř Schröder či někdejší rakouský premiér Christian Kern záhy po odchodu z politiky přijali práci pro ruský byznys.

 

Ačkoli německý tisk často informuje o korupci v Maďarsku, podle zdroje z ústředí CDU většina německých investorů nemá pocit, že by Orbánova vláda byla obzvláště zkorumpovaná. Hraje v tom patrně roli životní styl samotného Orbána, který žije ve spořádaném manželství a namísto svého bohatství dává najevo venkovský životní styl. „Kdyby hýřil s holkama a v luxusních autech, bylo by to jiné.“

 

 

Vztah mezi Orbánem a Merkelovou lze popsat jako funkční a uctivý pracovní vztah, ačkoliv v něm chybí srdečnost, která Orbána spojovala s Kohlem. Je to prý i proto, že se Orbán domnívá, že Merkelová Kohla na konci jeho politické kariéry podrazila a zradila také jeho odkaz, když CDU nasměřovala více do politického středu. Orbán Kohla před jeho smrtí v roce 2017 navštívil a německá vláda zabránila naplnění jeho poslední vůle, aby na jeho pohřbu promluvil namísto Merkelové Orbán.

 

Někteří se domnívají, že si nevytvořili intimnější vztah i proto, že Orbán je „maskulinní a v hloubi své duše věří, že politika není pro ženy“‎. Nicméně jedná se o „vztah plný respektu. Není to milostný příběh, ale je to pragmatický pracovní vztah,“‎ uvedl zdroj z řad CDU. Během migrační krize v roce 2015 Orbán a Merkelová sice reprezentovali dva protilehlé póly, ale ani jednomu z nich to neublížilo, ba naopak, a jejich vzájemný vztah to neovlivnilo. Podle bývalého úředníka Orbánovy vlády „se na veřejnosti bili jen proto, že měli prospěch z toho, že se z toho druhého stal nepřítel“.

Maďarská vláda se od prudké reakce na přijetí kontroverzního mediálního zákona v roce 2011 snažila pečovat o svůj mediální obraz v Německu, začala překládat přijímané zákony do němčiny a sjednávat schůzky s redaktory německých médií.

 

Vládě v tom pomáhal Frank Spengler z nadace Konrada Adenauera, dobře postavený v hierarchii CDU a příznivec Orbána. Ale zatímco provládní média v Maďarsku tvrdě kritizovala Merkelovou a oslavovala AfD, někteří plynně německy hovořící politici Fideszu jako Gergely Gulyás, Zoltán Balog nebo Katalin Nováková v důvěrných rozhovorech s protějšky z CDU ujišťovali, že loajalita Fideszu k CDU je nehynoucí, protože Orbán vždy preferuje ty, kteří jsou právě u moci.

 

I když měl Orbán vždy blízko k CSU, v roce 2019 odvedl kampaň proti Manfredu Weberovi z této bavorské strany, který se chtěl stát předsedou Evropské komise. Když Emmanuel Macron sabotoval celý systém spitzenkandidátů, Merkelová se Webera rozhodla obětovat a Orbán se této služby zhostil jako prodloužená ruka výměnou za jiné výhody. Jejich vztahy s Weberem jsou od té doby na bodu mrazu. (Článek také popisuje, jak se s Merkelovou při její návštěvě v Maďarsku v roce 2015 chtěli o samotě setkat zástupci židovské organizace Mazsihisz. Orbánova vláda k liberalismu inklinující Mazsihisz nemá ráda a tento vztah je vzájemný, ačkoliv k otevřeným útokům obvykle nedochází. Jde spíše o atmosféru rozkolu, nedávno Mazsihisz po sporech opustil konzervativní rabín Tamás Róna.

 

Vláda naopak preferuje konkurenční Sjednocennou maďarskou židovskou komunitu (EMIH), která reprezentuje ortodoxní judaismus, pravicový sionismus a vazby na zpřátelenou vládu Benjamina Netanjahua. EMIH je zvýhodňován finančně, dostává prostor ve školství, v armádě i ve snaze udělat z Maďarska košer hub pro zbytek Evropy. Někteří politici Fideszu se účastní náboženského života v EMIH.

Němečtí diplomaté pravděpodobně vyzradili netypický požadavek Mazsihisz Maďarům, kteří pak schůzce zabránili, když se v chodbě najednou objevil státní tajemník Levente Magyar a Merkelovou rychle odvedl do auta.)

Orbánovy vyhlídky

 

Merkelová tyto laskavosti někdy vrací i veřejně. Přibližně v té době se setkali v Soproni na výročí takzvaného Panevropského pikniku. Merkelová tehdy šokovala maďarskou opozici, když Maďarsko pochválila za to, jak se v zemi využívají evropské peníze, a řekla, že Německo je šťastné, že se na tom může podílet. Právě korupce a nepotismus jak u státních zakázek tak u eurofondů jsou největší politická témata opozice. „Když Merkelová říká, že peníze EU jsou v Maďarsku dobře vynakládány, možná nezvolila správná slova, ale pokoušela se říci, že fiskální a ekonomická politika jde podle představ Německa,“‎ uvedl bývalý maďarský vládní úředník.

 

Maďarsko se minulý a předminulý rok stalo největším nákupcem německých zbraní a vojenského vybavení, mimo jiné nakoupilo 44 německých tanků Leopardů a tisíce zbraní, více než samotný Bundeswehr, a dohodlo se s Němci na společné výrobě německých bojových vozidel. Většina těchto dlouhodobých smluv byla uzavřena ještě v době, kdy německou ministryní obrany byla Ursula von der Leyenová, nová předsedkyně Evropské komise. Její těsné zvolení podpořili i europoslanci za Fidesz.

 

Orbán očekává splacení dluhu ve dvou bodech: zrušení či podrytí podmínky právního státu v novém víceletém finančním rámci EU a zachování členství Fideszu v Evropské lidové straně (EPP). Pokud jde o právní stát, je podle německého zdroje nerealistické, že by ke skutečnému finančnímu potrestání Maďarska mělo dojít za současného německého předsednictví. Bude podle něj snaha vytvořit vágní a těžce aplikovatelné formulace k uspokojení Evropského parlamentu a německé levice.

 

Rozhodnutí o osudu Fideszu mělo padnout v září a bylo opět odsunuto. I tady hraje největší roli Německo, respektive CDU a CSU. Unie je v otázce Maďarů sama rozdělena, západoněmecké organizace jsou vůči Orbánovi kritické, zatímco východoněmecké ho často považují za hrdinu. V posledních měsících proběhlo několik setkání na vysoké úrovni, jejichž cílem bylo sladit sporné otázky.

 

Do Německa cestoval šéf úřadu premiéra Gulyás, do Budapešti předsedkyně CDU Karrenbauerová. Schůzky prý dopadly k oboustranné spokojenosti. Dnes hlavním problémem pro Fidesz u lidovců nejsou Němci, ale Donald Tusk, který si do konfliktu promítá polsko-polskou válku a Orbána v poslední době několikrát ostře napadl.

 

V otázce Fideszu je frakce rozdělená, Maďaři mají oporu v pravicových stranách z Itálie, Francie nebo Slovinska. U lidovců není vůle řešit Fidesz, objevují se argumenty, že by nucený odchod z mainstreamu mohl stranu více radikalizovat, ale je otázkou, zda jsou vůbec myšleny vážně. Orbán je závislý jen do té míry, do jaké je to pro něj výhodné. Když EPP ustavila výbor tří moudrých mužů, kteří měli situaci v Maďarsku zhodnotit, sám se rozpadl. Jedním z nich byl Orbánův přítel Schüssel.

 

Zachování vřelých vztahů však mohou zásadně narušit větší politické změny v Německu v souvislosti s plánovaným odchodem Merkelové. „Když se podíváte na politiky EU, je mezi nimi už velmi málo těch, kteří byli také přítomní pádu železné opony a budování nové Evropy. Jediný západoevropský politik, který se zapojoval už v té době, je Angela Merkelová, která je na odchodu. Snažil jsem se ji přemluvit, aby nekončila, ale byl jsem vždy odmítnut,“ řekl nedávno Orbán a asi nejvýmluvněji popsal, jak je Německo pod Merkelovou pro jeho vládu zásadní partner.