Soumrak ruské ekonomiky. Dosavadní kroky nebudou stačit, varují hlasy z Putinova okolí. Léto přinese náraz

2. května 2022 Karel Svoboda Zahraničí

Dopady sankcí na Rusko zesilují debatu o jejich vlivu na tamní ekonomiku. Odhady stojí do značné míry na vodě, protože ruské orgány přestaly zveřejňovat některé zásadní ukazatele. Vedle prezidenta Putina, který pochopitelně bude vždy vykreslovat situaci v mnohem lepším světle, se objevily i výrazně méně optimistické hlasy. Nyní se ke slovu dostávají i takzvaní liberálové v ruském vedení, tedy Alexej Kudrin, bývalý ministr financí a vicepremiér či Elvira Nabiullina, šéfka Centrální banky.

Ani jedna z předpovědí není příliš optimistická, byť obě mluví o krizi jako o záležitosti roku, maximálně dvou. Podle Kudrina půjde o krizi hlubší, než byla ta v roce 2009 i než ta pandemická. Citoval prognózy ruského ministerstva ekonomiky, které předpovědělo propad o 8,8 procenta, i konzervativnější odhady, které mluvily až o 12 procentech. Stejně tak inflace ve výši 20 procent neslibovala nic příjemného. Kudrin tak fakticky zopakoval to, co už říkají mezinárodní agentury, tedy hluboký propad v roce 2022 a jistá stabilizace v roce 2023. Ať tak nebo tak, i po tomto období předpovědi neočekávají nějaký prudký růst, ale velmi mírný, pokud nějaký, vzestup HDP.

Dopady sankcí 

Podobně nepříznivý výhled pro ruskou ekonomiku dala i Elvira Nabiullina, která, byť ne explicitně, zpochybnila Putinovo tvrzení o tom, že západní sankce nefungují a že se ekonomika stabilizovala. Nabiullina, která patří mezi ty, kdo řídili reakci na první náraz, varovala před tím, že hlavní náraz sankcí přijde s létem. Zpřetrhání výrobních řetězců, kdy jednotlivým firmám dojdou zásoby, bude znamenat hluboký propad ve výrobě. Nabiullina ale zároveň uváděla i protikrizová opatření vlády a centrální banky, která by měla prvotní šok vstřebat. 

Centrální banka výrazně omezila směnitelnost rublu, občané si jej nemohli koupit, vývozci jsou povinni 80 procent získaných deviz směnit na rubly. Situace se díky tomu uklidnila a dokonce i centrální banka mohla některá opatření omezit (snížení úroků). Ne, že by se rubl vrátil k plné směnitelnosti a že by jeho kurz odpovídal nabídce a poptávce, ale uklidnění nastalo.

Zároveň s tím ale vyvstává důležitější otázka. Prvotní šok ze sankcí zasáhl především finanční sektor, což bylo pro ruské orgány relativně zvladatelné. Druhou otázkou bude strukturální přeměna ruské ekonomiky, která ani v předválečném období nebyla bůhvíjak moderní. Její schopnost produkovat cokoli jiného než suroviny byla omezená. Sankce nicméně ukazují na to, jak moc byla závislá na dodávkách komponentů ze Západu, které se v současné době prakticky zastavily. Rusko tak povolilo výrobu automobilů s normou Euro 0. Západní letouny, které si přivlastnilo, mohou létat s prodlouženými servisními intervaly s tím, že otázka náhradních dílů není prozatím vyřešena. Problémy se dotýkají i daleko jednodušších výrob. Valentina Matvijenko, předsedkyně Rady federace, se před nějakou dobou divila, že Rusko nevyrábí samo ani hřebíky, Elvira Nabiullina mluvila zase o knoflících. Zatímco tyto příklady jsou spíše komické, Rusku stojí i část vojenské výroby, protože se zjistilo, že ani v ní není zcela soběstačné.

Ani v případě surovin není situace nijak skvělá. Rusko potřebuje pro jejich těžbu technologie, kterými nedisponují ani Číňané, kteří se navíc do porušování západních sankcí nijak nehrnou. Ruská ropa se také prodává s výrazným diskontem až třicet procent oproti Brentu. Aby toho nebylo dost, utlumená poptávka po ruské ropě spolu s technologickými problémy způsobila, že Rosněfť snížila svoji těžbu o dvacet procent. Jde o největší společnost, ale lze očekávat, že ani v případě jiných firem nebude situace o mnoho lepší. Zvláště v plynu nemůže Rusko spoléhat ani na čínský trh, protože mu v současné době chybí potřebná infrastruktura. Evropské země navíc připravují další omezení odběru ruských surovin, do situace může zasáhnout i případná (a pravděpodobná) pokud ne recese, tak alespoň stagnace v evropských ekonomikách, nemluvě o tom, že se výrazné omezení nemusí týkat jen Evropy.

Problémy se dají očekávat i v jiných oblastech. Bezprostředně bylo Rusko nejvíc zasaženo odchodem západních firem z tamního trhu. Ten se stal natolik toxickým, že působení na něm má negativní vliv na jejich výsledky i jinde. Trhliny tak dostala ruská mantra o tom, že jejich trh je příliš velký na to, aby jej západní firmy mohly odepsat. To s sebou nese i změny na pracovním trhu. Nejde přitom jen o lidi, kteří pro západní firmy přímo pracovali, ale i o ty, kdo pracovali ve firmách závislých na západních dodávkách. Propouštění, které nastane, způsobí pokles kupní síly obyvatelstva, a tedy šok na poptávkové straně. Zároveň s tím bude působit i šok na nabídkové straně, kdy výrobky prostě nebudou, což požene inflaci vzhůru. Prakticky ale rozměr problému nikdo nezná, i samy ruské orgány teprve zjišťují, jak velký bude.

Předpovědi do budoucna 

Jisté je to, že současný pád někde skončí, a stejně tak i to, že nová normalita bude výrazně níže než stav z roku 2021. Ostatně i mezinárodní instituce typu Mezinárodního měnového fondu odhadují, že pro návrat na předválečnou úroveň bude Rusko potřebovat zhruba deset let. Akce typu „znovuotevření OBI“ (v současnosti jsou jejich obchody v ruských rukách, s firmou jako takovou nemají nic společného) jsou možná zajímavé z propagandistického hlediska, ale reálně jsou pouze snahou kamuflovat propad. Vývozy ropy „neurčenému odběrateli“ nebo dovozy za pomoci schémat typu „běloruské krevety“ (dovoz produktů skrze třetí země) mohou situaci sice zmírnit, ale rozhodně ne řešit. Není divu, že budoucnost ruské ekonomiky přirovnávají komentátoři k Íránu, ti pesimističtější k Severní Koreji.

Pouštět se do odhadů vývoje ekonomiky (a vlastně čehokoli) je vždy akce s téměř stoprocentní jistotou omylu, a to i tehdy, pokud jsou k dispozici výrazně kvalitnější a otevřenější zdroje, než je tomu v současné ruské ekonomice. Je nutné brát každý takový odhad s rezervou, protože počet proměnných, které mohou do situace zasáhnout, je enormní a prakticky nepostižitelný. S jistotou lze ale říct, že válka proti Ukrajině bude pro Rusko extrémně drahá nejen v přímých nákladech.

Převzato z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!