Spiklenecké teorie byly dříve připisovány především krajní pravici, ale dnes se stále častěji stávají doménou liberálního mainstreamu, způsobem, jak vysvětlit vlastní porážky a omyly.
Máme ještě v živé paměti aféru kolem Cambridge Analytica. Stala se snad nejznámějším symbolem děsivých a dosud nepoznaných nebezpečí ohrožujících stabilitu demokratického řádu na Západě. Liberální politici, média i veřejné mínění byli všeobecně přesvědčeni, že tato aféra s využíváním dat ze sociálních sítí představuje korunní důkaz, že Brexit nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a tedy události, které v roce 2016 otřásly Západem, nebyly v žádném případě dílem politického rozhodnutí nespokojených voličů, a že tudíž nevyplynuly z jejich skutečné volby. Byly spíš zpracovány temnými silami, které prostřednictvím Cambridge Analytica a jiných podobných firem nelegálně využívajících dat milionů voličů ovlivnily nakonec výsledek britského referenda i amerických voleb.
Ale jak v poslední době informoval britský Spectator v článku z pera Brendana O’Neilla, po třech letech intenzivního vyšetřování mluvčí pro ochranu osobních dat ve Spojeném království, tzv. Information Commissioner oznámil, že neexistují žádné důkazy, které by svědčily o existenci spiknutí spojeného s Cambridge Analytica, jež mohlo manipulací s údaji ovlivnit v roce 2016 výsledek britského referenda. Jaké pro nás plyne z tohoto příběhu poučení? Určitě bohužel nezmění obecně rozšířené názory, že prohlubující se krize Západu je výsledkem různých spiknutí a temných sil a nikoli reálných omylů v politice, ekonomice nebo v oblasti kultury a identity. Příznačné je však to, že teorie spiknutí byly dříve připisovány především krajní pravici a levici, zatímco dnes se stále častěji stávají doménou liberálního mainstreamu a způsobem vysvětlování vlastních porážek a omylů. Liberální rozum v žádném případě nedokázal, že je imunní vůči emocím a hysterii ve chvíli, kdy se skutečnost začíná zásadně lišit od jeho zbožných přání. Ale je dokonce možné, že i samotný rozum propadá v krizových situacích hysterii snadněji, než v případě těch, kdo se jednoduše řídí zdravým selským rozumem.
Ale je tu ještě druhá věc. I kdyby se celý velký skandál měl nakonec ukázat jen jako velká ideologická bublina, nic se tím nezmění na závažnosti zásadního problému, jmenovitě na způsobu, jakým využívají sociální média a technologičtí giganti našich dat.
Autor je polský politolog a filosof. Je spoluzakladatelem revue Teologia Polityczna. Působí na varšavských vysokých školách Collegium Civitas a Evropské kolegium Natolin. Tento fejeton byl původně publikován v rámci pravidelné spolupráce autora s deníkem Rzeczpospolita.
Na podzim byl vydán v češtině výbor esejů Cichockého s názvem Světy, které neznámé. Eseje o Polsku a Evropě. Více o knize: https://www.cdk.cz/knihy/politika-spolecnost/svety-ktere-nezname
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme