„Vsadil bych svůj vlastní dům na to, že republikáni získají příští rok většinu ve Sněmovně“, řekl vůdce její republikánské menšiny Kevin McCarthy z Kalifornie, a dodal, aby to ale nikdo neříkal jeho ženě …
Demokraté drží nejmenší většinu za posledních 100 let, mají jen o pět poslanců navíc. Spolu s remízou v Senátu, kterou narušuje jen případné hlasování viceprezidentky Harrisové, jde fakticky o historicky nejtěsnější rozložení sil. McCarthy tento úspěch, který nikdo nečekal, přičítá politice Donalda Trumpa. „Byl to Donald J. Trump, který zvedl naše voliče, byl to on, který je přiměl jít k volbám a dát nám hlas. Úspěch a dobrý signál do budoucnosti Republikánské strany tkví ve výsledku rozboru, co to vlastně bylo za lidi. Byly to konzervativní ženy a konzervativní menšiny, které se po právu obávaly politiky demokratů,“ vysvětloval McCarthy na třídenní Conservative Political Action Conference (CPAC), která dnes končí.
Konference je největším a nejvlivnějším shromážděním konzervativců na světě. První konference se konala v roce 1974, dnes sdružuje stovky konzervativních organizací, tisíce aktivistů, miliony diváků a nejlepší a nejbystřejší vůdce z celého světa. Přehled letošních řečníků si můžete prohlédnout zde.
Noví konzervativci
Z vystupujících mne zaujali dva. Prvním je černoch Maj Toure z Filadelfie, aktivista, rapper a zakladatel „Black Guns Matter“. To je organizace vzniklá v roce 2016, zabývající se především svobodou držet zbraň. Toure býval členem Liberální strany, kde se však necítil komfortně, neboť mu byl vyčítány homofobní a protiimigrantské postoje.
Jeho přesvědčení v zásadě tvrdí, že problémem mrtvých amerických černochů je (také) jejich nízká míra ozbrojení – drželo-li by více černých Američanů legálně zbraň, ubylo by mrtvých. Má za to, že systémový rasismus v oblasti držení zbraní v USA existuje.
Přítomnost Toureho na vrcholné konzervativní konferenci předznamenává dva zásadní postoje.
První je úsilí demonstrovat, že každý občan bez rozdílu barvy pleti má stejná práva, tedy, že konzervatismus je myšlen v daleko širším pojetí, než které nám liberální média vyjevují v obraze „bílého a ozbrojeného rasisty“. Americký konzervatismus tedy není jen pro bělochy, je pro každého, kdo chce žít slušně a dodržovat zákony. (Představa mnohých Čechů, že co je černé, to je a priory i špatné, se zde zřetelně míjí s americkým pojetím práv a svobod).
Druhým, a podle mého pro americké konzervativce ještě důležitějším sdělením, je existence širší opoziční platformy vůči politice Demokratické strany USA. Zahrnuje nejen (sociální) konzervativce, ale také velkou část libertariánů, tedy řekněme zjednodušeně ty, kterým jsou (především) svobody svaté.
Jedni i druzí
Republikánská strana tyto dvě skupiny obecně vstřebává odnepaměti a jejich vliv se v letech mísí. Tyto dvě velké skupiny můžeme opět zjednodušeně rozdělit na ty, kterým jsou obecně bližší tradiční (křesťanské) hodnoty a na ty, pro které jsou svobody přeci jenom víc. Tento ideologický předěl je v Republikánské straně samozřejmě dost cítit právě v otázce postoje k Donaldu Trumpovi, jakožto k představiteli „tvrdší“ konzervativní formy. Nicméně, právě v osobě Trumpa je doloženo, o jak široké hnutí ve skutečnosti jde. (Životní liberál v čele nejtvrdších konzervativců.)
Tyto všechny rozdíly se ale mažou v okamžiku, kdy je hovořeno o politických cílech Demokratické strany. Ta je pro obě skupiny sjednocující – všichni jsou proti novátorským a škodlivým snahám dnešních amerických liberálů z Demokratické strany. Pro konzervativní republikány jsou nepřijatelné sociální experimenty (gender, ekologismus, zdravotní péče a imigrantská politika) a pro liberální republikány je to usurpátorství svobod (zejména z oblasti držení zbraní a podnikatelských svobod). Tyto dva ohromné okruhy se pochopitelně – logicky prolínají, což vysvětluje jejich spojení těchto navenek ne zcela sourodých ideologií.
Druhým řečníkem, který by nám mohl také lépe pochopit americký konzervatismus, byl pravicový aktivista Scott Presler.
V Čechách máme politický aktivismus pevně svázán především s levicovou ideologií, pravicový aktivismus je tak de facto málem zapomenuté slovní spojení. Nesluší se, aby byl pravičák aktivistický. Známe protipotratové aktivisty, křesťanské (tím nemyslím Jehovisty) a také třeba protiimigrantské. Jde sice o pravicové nebo řekněme konzervativní myšlenky, ale tvrdit o nich, že jde o pravicové aktivisty, by bylo minimálně netrefné. Máme tu sice okrajové politické strany, které působí dojmem pravicového aktivismu, ale ve skutečnosti bychom je tímto označením hanili.
Tak trochu jiný konzervativec
Aktivista Scott Presler je naladěn protimuslimsky, v letech 2017–2018 se podílel na práci organizace „ACT for America“. Zaměřená je na boj proti hrozbě radikálního islámu v USA. Organizace, která má okolo 300.000 členů a je tvořena cca devíti sty místními buňkami po celých Spojených státech, podporuje Donalda Trumpa. Podle liberálních médií aktivista Presler „vyvolává iracionální obavy z islámského práva šaría a šíří dezinformace“. Ve skutečnosti pouze upozorňuje na radikály z řad amerických muslimů a také se zabývá podporou Izraele.
Vedle špinění Donalda Trumpa a vůbec celé konference, mají liberálové tuto konzervativní konferenci za „darebáckou galerii konspiračních teoretiků“, což by mělo každému napovědět, že jde o důležitou akci.
Scott Presler je gay, prezentuje se jako odmítač sňatků osob stejného pohlaví a jejich adopcí. V zásadě se řadí do křídla nejtvrdších konzervativců. Presler také organizoval největší úklidovou akci v dějinách USA, která se zaměřila na nepořádek ve velkých městech.
Na včerejším dnu konzervativní konference získal Cenu Ronalda Reagana za svobodu, což je nejvyšší civilní vyznamenání udělené soukromou prezidentskou nadací Ronalda Reagana.
Nechci, aby můj příspěvek demonstroval jakousi extravaganci letošní konzervativní konference. Šlo mi o to vykreslit vskutku nejširší opozici, která se zešikovala proti fantasmagoriím Bidenovi Demokratické strany. Na konferenci vystoupili pochopitelně i jiní velmi zajímaví řečníci, kteří určí směr světové konzervativní platformy. Ta není totiž ani trošku homofobní nebo rasistická – jde o proud, ve kterém vedle sebe mohou plavat všichni. Podmínkou je jen to, mít to v hlavě v pořádku a nelhat.
Scott Presler (na obrázku) ke svým dlouhým vlasům řekl, že by si je nechal ostříhat jen kvůli Donaldu Trumpovi.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!