Suché roky. Trápí nás sucho. Už několik let po sobě. A nejen nás. Je to problém velké části Evropy. První mapka ukazuje deficit vláhy v půdě na konci dubna. Těch pár kapek, které spadly přes víkend, na tom nic nemění. Druhá mapka ukazuje situaci koncem dubna 2018, kdy nás trápilo sucho naposled.
Situace letos je výrazně horší. Pokud v květnu nezaprší, máme problém.Suché roky byly vždycky. Z letopisů tyto: 1121 (Kosmas), 1315, 1417, 1540, 1616, 1718… Pak začalo měření a víme, že se suché periody koncentrovaly vždy do několika let. 1808-11, 1834-42, 1868-74, 1904-11, 1917-21, 1947-53. Stejně tak i poslední perioda: 2014-20. Není to apokalypsa. Ale je to důvod něco s tím dělat.
Sucho ovlivňuje víc faktorů. Přirozené výkyvy klimatu neovlivníme, ale můžeme se na ně adaptovat. Pak je tu vliv člověka a s ním spojené změny v krajině, které vodu odvádějí pryč, když ji potřebujeme. Nešetrné zemědělství, vodohospodářství a lesnictví. Tady můžeme udělat hodně.
EU se nyní vrací k debatě o zelené strategii (Green Deal). Ekonomický propad v důsledku virové epidemie nastolil téma, co v ní odložit a co ne. Evropská komise teď přišla s návrhem. Pokračovat rychle v boji s klimatem cestou redukce CO2 a jeho „zeleným“ financováním. Naopak odložit opatření k větší biodiverzitě, ohleduplnějšímu zemědělství a adaptačním opatřením v krajině. Myslím, že je to špatná strategie. Kvůli suchu by to mělo být přesně naopak.
Boj s CO2 totiž nic rychle nepřinese. Čína, USA, Indie, Rusko se po ekonomickém propadu nepřidají a EU sama nic nezmůže (viz 3.obrázek). Emituje jen 9%. Naopak péče o biodiverzitu znamená lepší skladbu lesů a zadržování vody v přírodě. Totéž platí o ekologičtějším zemědělství a adaptační strategii. Finance by měly směřovat sem. Bez odkladu.
Budu se to snažit změnit. Ale nebude to lehké. Dnešní „zeleno-klimatickou“ politiku táhnou Holanďani, Francouzi, Dánové, Švédi. Ti všichni stojí za Timmermansovým plánem. Poslední mapka ukazuje proč. Je stará pár let a ukazuje, jak změny klimatu ovlivní budoucnost evropských zemí. Západ bude trápit příliš mnoho vody, ale ušetří na topení. Naopak střední Evropa bude trpět suchem a degradací lesů a požáry. Stručně řečeno: první na boji s CO2 mohou vydělat, druzí (my) to zaplatí. Ano, je to možná zjednodušené, ale platí to.
Takže na závěr ještě jeden kousek z prostonárodních písní K. J. Erbena, kterou si básník zaznamenal v jedné hospodě L.P. 1842 („suchý rok“).
„Proč nás Pán Bůh tresce?
Pro ty k…. šewce:
Že v neděli šigau,
A v pondělí pigau,
Proto pršet nechce.“Zkrátka – všechno se má dělat ve správný čas!
Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS, která je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!