Maxim Mironov, profesor ekonomie na IE Business School a Oleg Icchoki, profesor ekonomie na UCLA, sepsali na Twitteru pojednání „Efekt mobilizace“, které je ve svých suchých závěrech naprosto mrazivé.
Stručné závěry:
1. Během následujících šesti měsíců se ruská vláda pokusí zmobilizovat 700 000 až 1 milion lidí.
2. Cílovou skupinu pro první výzvu odhadujeme na 2-3 miliony osob. Pravděpodobnost, že příslušníci této skupiny budou povoláni do armády, je vyšší než 25 procent.
3 Očekávané ztráty během prvních šesti měsíců mezi branci odhadujeme na 60-70 procent. Odhadujeme, že 15-20 procent z nich padne a 45-50 procent bude zraněno.
4. Demografické škody způsobené válkou na Ukrajině ruskému obyvatelstvu budou mnohonásobně větší než škody způsobené pandemií covidu-19.
5. Očekáváme dvě vlny nárůstu kriminality. Za první vlnu budou zodpovědní navrátilci z války. Druhou vlnu budou mít na svědomí sirotci vyrůstající bez otců.
6. Sabotáž branné povinnosti a veškeré metody obcházení vojenské služby jsou optimální strategií na individuální úrovni a znemožňují odvody podstatně většího počtu mladých mužů. Tato strategie však v prvních měsících kampaně nijak výrazně nemění počet branců, a tudíž ani souvisejících ztrát na lidských životech.
Upozornění č. 1. Autoři tohoto článku nejsou vojáci, ale ekonomové. Naše vojenské zkušenosti jsou omezeny na dva roky výcviku na vojenské katedře a jeden měsíc přijímače. Proto jsou všechny závěry v tomto článku založeny především na ekonomické logice a účelnosti.
Upozornění č. 2. Objektivní údaje o velikosti ruské armády na Ukrajině, ztrátách, plánované mobilizaci atd. nebyly nikdy zveřejněny. Existují pouze odhady. Vycházíme z údajů, které považujeme za nejspolehlivější.
1. Na začátku války se celkový počet ruských vojáků odhadoval na 200 000 mužů. Od jara úřady aktivně nabíraly občany na krátkodobé smlouvy, aby nahradily padlé a zraněné. Nevíme přesně, kolik nových smluvních vojáků bylo najato a kolik jich bylo mobilizováno v LLR/DLR. V červnu britská rozvědka odhadovala ztráty ruské armády na 20 000 mužů. Lze předpokládat, že do konce září se tento počet bude pohybovat v rozmezí 35 000-40 000. Vezmeme-li poměr padlých a raněných 1:3, celkové ztráty ruského uskupení na konci září se pohybují kolem 150 000 mužů. Pokud předpokládáme, že jich bylo přivedeno alespoň tolik, kolik jich bylo vyřazeno, dostaneme se v daném období k číslu 150 000 mužů navíc. I přeživší a zdraví vojáci z původního uskupení musí být v blízké budoucnosti vystřídáni, protože bez odpočinku nemohou bojovat.
Kolik vojáků by bylo třeba k nahrazení 350 000? Na začátku války posílali na Ukrajinu především profesionální smluvní vojáky. Pak získali motivované lidi, kteří chtěli sloužit. Mobilizace znamená odvod neprofesionálů, kteří nechtějí sloužit, tudíž jejich výkonnost bude několikanásobně nižší než výkonnost profesionální armády. Aby se ztráty vyrovnaly, muselo by být odvedeno dvakrát až třikrát více lidí než v původním uskupení, tj. 700 000 až 1 000 000 osob.
Na sociálních sítích se hodně diskutovalo o tom, jaký údaj je vlastně v sedmém „tajném“ bodě výnosu. Domníváme se, že tyto spory nemají smysl. Úřady si vyžádají tolik, kolik bude třeba. Ten ve výnosu mohou kdykoli změnit, ať už zvýšit nebo snížit. Neměli bychom vycházet z formálního údaje ve výnosu, ale z poptávky. Jak jsme ukázali, podle našich odhadů je potřeba mnohem vyšší než oficiálně oznámených 300 000.
2. Domníváme se, že odvody se budou týkat především mladých lidí ve věku 20 až 30 let. Starší občané jsou zaprvé v horší fyzické kondici. Zadruhé je u nich větší pravděpodobnost, že budou mít děti a sociální vazby. Potenciální náklady na jejich povolání do armády jsou mnohem vyšší než náklady na povolání mladých lidí.
V důsledku demografické krize v 90. letech a na počátku nového tisíciletí žije v Rusku pouze 7,3 milionu mužů ve věku 20-29 let. Mobilizace se s větší pravděpodobností zaměří na ty, kteří již sloužili. V posledních letech bylo ročně odvedeno přibližně 250 000 mužů. Vezmeme-li v úvahu, že někteří z nich zůstali sloužit na základě smlouvy, někteří se stali z různých důvodů nezpůsobilými, dostaneme potenciální rezervoár odvedenců 200 000 pro každý rok, tedy asi 2 miliony lidí mezi muži ve věku 20-29 let. Pokud zvýšíme cílový věk na 35 let, získáme skupinu přibližně 3 milionů osob.
Na základě očekávané úrovně mobilizace 700 000-1 000 000 osob vychází během šesti měsíců pravděpodobnost odvodu pro ty, kteří splní cílová kritéria, vyšší než 25 procent.
Tato pravděpodobnost není v jednotlivých regionech rovnoměrně rozložena. Chudé a odlehlé regiony budou odvádět více, bohatá města méně, aby se vyhnula protestům. Po prvních dnech mobilizace vidíme, že úřady postupují přesně podle této taktiky, takže v chudých regionech je značná šance, že budou odvedeni i lidé mimo cílovou kategorii.
3. Očekávané ztráty mezi nově mobilizovanými budou vyšší než u pravidelné armády, především proto, že mají horší fyzickou přípravu, nedostatečnou motivaci a extrémně krátkou dobu výcviku. Vojenský výcvik vyžaduje čas a prostředky. Ruské úřady v současné době nemají dostatek důstojníků pro výcvik mobilizovaných, ani vybavení, ani času. Mobilizovaní budou po několika měsících výcviku (případně po několika týdnech) posláni na frontu v podstatě jako kanónenfutr. Ztráty budou srovnatelné se ztrátami jednotek DLR – britská rozvědka odhaduje, že k červnu (3,5 měsíce války) z nich zbylo 55 procent původního stavu. Lze předpokládat, že v příštích 6 měsících mohou ztráty mezi ruskými mobilizovanými činit 60-70 procent. Z nich bylo 15-20 procent zabito a 45-50 procent zraněno.
4. Nadúmrtí na covid v Rusku činila 1 milion. Covid však zasáhl především lidi starší 60 let, kteří si již pořídili a vychovali vlastní děti a často ukončili profesní kariéru. Válka na Ukrajině si za rok vyžádá přibližně 500 000 mrtvých a zraněných (z nichž značná část bude trvale invalidní). Jedná se o muže v nejproduktivnějším věku, kteří mají celý pracovní a společenský život před sebou. To je významné procento z celkového počtu mužů v této skupině. V Rusku nyní žije 13 milionů mužů ve věku 20 až 34 let. Několik set tisíc mužů v tomto věku by se místo vojenské služby mohlo rozhodnout (nebo se již rozhodlo) emigrovat. Celkem by Rusko mohlo přijít o více než 10 procent mužů ve věkové skupině 20-29 let.
5. Navrátilci z války mívají řadu psychických problémů – v armádě jde o posttraumatickou stresovou poruchu. V Rusku to byl v posledních desetiletích „afghánský“ a „čečenský syndrom“. Rozsah ztrát na Ukrajině již překonal afghánskou i čečenskou válku. Po skončení války hrozí Rusku nárůst kriminality. Také značný počet dětí, zejména v chudých regionech, zůstane bez otce, což povede k nové vlně kriminality za 5 až 10 let, až se tyto děti dostanou do puberty.
6. Nezávislí ruští lidskoprávní aktivisté, novináři a politici navrhují sabotovat odvedení všemi dostupnými prostředky – od odchodu do zahraničí až po nesplnění pokynů odvodových komisí. Samozřejmě se jedná o minimální strategii odporu, která má zabránit dalším ztrátám na životech ve zločinecké válce, kterou Putinův režim na Ukrajině rozpoutal. Tato strategie navíc vyčerpává zdroje státního donucovacího mechanismu a ve střednědobém horizontu neumožní výrazné zvýšení odvodů. Tato strategie bohužel v prvních měsících kampaně počet branců výrazně nezmění.
Vzhledem k tomu, že branný potenciál je poměrně vysoký, umožňuje vyhýbání se vojenské službě informovanějším a lépe situovaným mladým lidem vyhnout se odvodu na úkor jejich méně majetných vrstevníků.
Taková strategie tudíž nezabrání masivním nesmyslným ztrátám na lidských životech, které jsou spojeny s vysláním statisíců branců do války na Ukrajině. Ruská občanská společnost tak nyní stojí před volbou mezi masovým protestem proti mobilizaci a válce a ztrátou mnoha desítek tisíc mladých životů.
Přeložil Viktor Janiš
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!