Investigativní web direkt36 (na jehož činnost přispívá i Sorosova nadace Open Society Fund) v dlouhém článku Andráse Szabóa popisuje okolnosti přijetí koronavirového zákona, který vzbudil značnou pozornost i v zahraničí (včetně ČR), kde byl často mylně označován jako jakýsi zmocňovací zákon, kterým se ruší parlament a dokonává Orbánova diktatura. Ve skutečnosti je celý příběh spíše důkazem, že ani Orbánova vláda nefunguje jako dokonale seřízený stroj, a nevyhýbají se jí chyby a zmatečné jednání.
Článek čerpá přitom z velkého množství anonymizovaných zdrojů z řad vlády i opozice. Mimo jiné potvrzuje, o čem jsme už dříve psali: opozice původně byla nakloněna za koronavirový zákon hlasovat, ale zalekla se kritiky z nepolitických kruhů. A vláda si podporu opozice nepřála. Příběh je to však komplexní, takže pokud máte čas, pusťte se do čtení našeho shrnutí.
Orbán mění názory
V posledních deseti letech vláda Viktora Orbána fungovala velmi ukázněně, s až vojenskou disciplínou. Na své spořádanosti a jednotě si postavila i kontrast vůči chaosem a spory zmítané opozici. Udělala párkrát ústupek, když pocítila příliš velký odpor veřejnosti k některým návrhům, ale takové příležitosti se daly se spočítat na prstech jedné ruky.
Nešlo ani o nic zásadního pro fungování Orbánova systému: olympiáda či zdanění internetu, návrhy, které vzbudily větší emoce široké veřejnosti než cokoliv jiného. Epidemie koronaviru ale v posledních týdnech donutila vládu k několika zdánlivě chaotickým a spěšným rozhodnutím.
Szabó nabízí tři body:
– rozhodnutí o uzavření základních a středních škol, kdy Orbán změnil názor v řádu hodin, když díky reakci veřejnosti seznal politická rizika spojená s otevřenými školami, odkud stále více rodičů začalo brát děti;
– ochota ke kompromisu s opozicí stran koronavirového zákona, která přešla v konfrontační přístup; podle vládních zdrojů stál za touto změnou i Orbánův dlouholetý spin doctor Arpád Habony, spolupracovník zesnulého Arthura J. Finkelsteina (americký PR konzultant a specialista na kampaně, strategie a průzkumy veřejného mínění), prosazující buldočí metody;
– neúspěšný pokus omezit samosprávám pravomoci, aby pak naopak dostaly velmi rozsáhlé pravomoci; proti původnímu návrhu se postavili někteří ministři a několik vlivných starostů vládní strany;
Podle vládních úředníků byly rychlé obraty motivovány obrovským přílivem informací a potřebou řešit řadu věcí současně v bezprecedentní krizi. Orbán si také podle svých blízkých takové situace užívá a rád pracuje jako krizový manažer a řešitel problémů. Nyní je již ve své kůži.
Na jaře vláda plánovala další národní konzultace a s nimi spojenou kampaň. Tentokrát šlo o reakci na řadu rozsudků soudů, které způsobily odpor veřejnosti. V jednom případě se jednalo o odškodnění romských dětí za segregaci, ale především o řadu případů, kdy bylo nařízeno odškodnění vězňů, včetně násilníků a vrahů, za špatné podmínky ve věznicích. Byla to sama vláda, kdo si na sebe upletl bič snahou o zlepšení podmínek vězňů. Upgrade maďarského vězeňství, který přichystala, mnoho věznic nebylo schopno splnit, načež vznikl trust právníků a neziskovek, kteří vyhledávali vězně a pomáhali jim žalovat stát za nedodržování jeho vlastních pravidel.
Bod první: školy
Do toho zasáhla epidemie a radikálně překopala priority. Dne 11. března vláda vyhlásila stav nouze a nařídila uzavření univerzit, protože prvními nakaženými byli vysokoškoláci z Íránu. V okolních zemích, zejména pak ve Visegrádu, ale vlády uzavřely i základní a střední školy. K tomu se Orbán ve svém pravidelném rozhlasovém rozhovoru ráno 13. března stavěl negativně. Tvrdil, že virus není nebezpečný pro děti, že uzavření škol by znamenalo konec školního roku a učitelé by si museli vzít neplacenou dovolenou.
Téhož dne média zveřejnila několik článků o nakažených dětech, dvě odborové organizace učitelů žádaly o uzavření škol a zřejmě tento názor převládl i v operativním týmu. V 18:00 se konalo v budově úřadu premiéra setkání se zástupci všech opozičních stran. Opoziční zdroje překvapilo, že pro uzavření škol byla i menší vládní strana KDNP a podobně se projevilo několik politiků Fideszu. Šéf parlamentní frakce Fideszu Máté Kocsis na schůzce řekl, že jeho syn je jeden z mála, co ještě chodí do školky.
Orbán se ten den setkal s virology a matematiky, uvědomil si, že veřejné mínění je proti otevřeným školám a realitě je lepší nevzdorovat. A tak večer 13. března v živém vstupu na Facebooku oznámil přechod k digitální výuce.
Bod druhý: zmocňovací zákon
Mezitím vyvstal další problém. Vyhlášky vydané během stavu nouze měly podle maďarského zákona o živelných katastrofách, který s epidemií vůbec nepočítal, vypršet po 15 dnech (pouze konkrétní vyhláška, např. o uzavření univerzit, nikoliv stav nouze). Vláda hledala řešení vhodné pro epidemii vlekoucí se měsíce. Přišla se zmocňovacím zákonem. K jednání na úřadě premiéra byli 18. března večer opět pozváni zástupci všech opozičních stran, kteří několik hodin předtím obdrželi návrh zákona.
Setkání podle vládních i opozičních zdrojů probíhala konstruktivně a v přátelské atmosféře. Vládní politici se zdáli být otevření kritice a případným změnám. Poslankyně Tímea Szabó zastupující Párbeszéd poukázala na paragraf, který by zvýšil trestní sazbu za šíření poplašné zprávy. Poukázala na to, že by to mohlo být interpretováno jako zaměřené na novináře.
Kocsis a státní tajemník Balázs Orbán jí odpověděli, že to není zaměřeno na novináře, ale na jednotlivce jako byli ti, kteří na Facebooku a Youtube vyvolávali paniku šířením zvěstí o blokádě Budapešti. Uvedli, že v době epidemie taková činnost představuje větší riziko než normálně.
Opozice také namítala, že tam není datum ukončení. V zákoně výslovně stojí, že parlament může platnost zákona kdykoliv ukončit, nicméně Fidesz-KDNP tu disponuje ústavní většinou. Opozice tedy navrhovala lhůtu 30 nebo 90 dní, ale to zástupci Fideszu odmítali, protože předpokládali možnost, že by parlament kvůli epidemii nemusel být usnášeníschopný.
Opozice navrhla, aby byl zapracován nějaký druh automatismu; když parlament nebude usnášeníschopný, bude lhůta automaticky prodloužena. Vládní politici slíbili, že to zváží. Atmosféra jednání byla velmi dobrá.
Ministryně spravedlnosti Judit Varga, známá svým konfrontačním stylem a osobní tvrdostí, byla laskavá, všem naslouchala. Poslankyně Szabó, známá agresivními a nesmiřitelnými výstupy v parlamentu, chválila Kocsise za vedení debaty. Po setkání se nekonala tisková konference, všichni si slíbili, že vše udrží v důvěrnosti a brzy se opět sejdou k jednání.
Jenže informace začaly záhy prosakovat ven. O novém zákoně informoval levicový deník Népszava (oslovení zástupci opozice v něm ještě vystupovali umírněně a vládu spíše hájili) a dva poslanci, nezávislý Ákos Hadházy a László György Lukács z Jobbiku, o zákonu napsali na Facebooku. Lukács také poprvé použil termín koronavirová diktatura.
Lukácsův příspěvek vládní politiky zvlášť rozčílil, protože na rozdíl od excentrického Hadházyho byl součástí vyjednávacího týmu. „Nemá smysl vyjednávat, když je někdo za zavřenými dveřmi konstruktivní, ale pak nás veřejně napadá,“ řekl Direktu vládní politik. Oslovený Lukács řekl, že kritický komentář zveřejnil, protože „měl takovou intuici, že vláda nebude chtít spolupracovat“. Jednání bylo ve středu, únik informací ve čtvrtek, Fidesz změnil svou pozici v pátek. Jeden z politiků opozice změnu pocítil, když kontaktoval člena Fideszu zabývajícího se harmonogramem, aby se zeptal, kdy bude příští schůzka. Dotyčný mu odvětil, ať se zeptá Kocsise.
V pátek v noci ministryně spravedlnosti Judit Varga návrh nečekaně předložila parlamentu. Zapracována byla jen jedna změna navrhovaná opozicí na středeční schůzce, a to formulace, že vláda může vykonávat zvláštní pravomoci pouze v nezbytném rozsahu a přiměřeně.
Orbán se rozhodl, že kompromis není dobré řešení. Podle svého okolí to postavil takticky: opozice je rozdělená, takže i když s nimi uzavřeme dohodu, ne všichni ji budou dodržovat (viz chování Hadházyho a Lukácse). Dohoda tak časem (pravděpodobně brzy) padne a vládu to poškodí. Opozice pro návrh nebude bez lhůty, a to je dobře. Podle vládních zdrojů se také radil s Arpádem Habonym. Nechal si předložit interní průzkumy veřejného mínění, které ukázaly, že pro vládní návrh existuje dostatečná podpora populace, což též svědčilo pro konfrontační přístup prosazovaný Habonym. „Viděli jsme, že jsme na dobré cestě,“ říká vládní politik.
Opozice se mezitím dostávala pod rostoucí tlak nevládních organizací a levicových intelektuálů. Zprávy (zčásti falešné, například o uzavření parlamentu) se navíc rozšířily do zahraničí. V pondělí si jeden z opozičních politiků volal s jistým ministrem, který mu řekl: „Pro nás je dobré, pokud pro to nebudete chtít hlasovat.“ Protože Fidesz disponuje 2/3 většinou, rozhodl se pro jediný procedurální postup, v němž je potřeba 4/5 většina. To mělo zvýraznit odmítavé rozhodnutí opozice. Orbán pak pronesl projev, v němž řekl, že se o opozici a její abstraktní obavy nestará, teď je třeba jednat.
Jak se čekalo, opoziční strany byly proti zrychlené proceduře. Vítězné hlasování se tak posunulo o týden. Opozičnímu politikovi jeho kolega z Fideszu po hlasování údajně řekl: „byli bychom blázni, abychom jednali; a opoziční tisk by pak psal o nezaměstnanosti, místo o diktatuře“.
Bod třetí: pravomoci samospráv
Epizoda zmocňovacího zákona pro vládu skončila dobře. Vyskytl se ale další problém. Posledního března vicepremiér Zsolt Semjén poslal do parlamentu návrh, který by výrazně omezil rozhodovací autonomii starostů. Během stavu nouze byl nad nimi čněl výbor pro obranu měst a krajů obsazený vládními komisaři. Bylo to pravděpodobně motivováno několika případy, kdy starostové zneužívali své nové pravomoci ve stavu nouze a například si svévolně zvyšovali rozpočty úřadů bez souvislosti s epidemií.
Návrh se zrodil na ministerstvu spravedlnosti pod vedením Vargy a ani někteří vysoce postavení představitelé Fideszu s ním nebyli dopředu obeznámeni. Proti se postavil Kocsis a šéf úřadu vlády Gergely Gulyás označil návrh prý přímo za hloupý. Opozice jej vnímala jako pomstu opozičním starostům, ale proti se postavili i starostové za Fidesz a tlumočili vládě četné stížnosti. Návrh nepřežil ani den, s odůvodněním, že chce opozici znovu nabídnout přátelskou ruku, jej vláda stáhla 1. dubna.
Od té doby jsou akce opět koordinované a chaos se z vládního provozu znovu vytratil. Orbán navštěvuje nemocnice, přejímá zásilky a oznamuje klíčová rozhodnutí. „Je to premiér (do) války,“ usmívá se vládní politik. Jiný zdroj potvrzuje, že se Orbán v krizích a konfrontacích cítí dobře, proto ho překvapilo, když jej zaslechl říkat, že plánuje klidný čas až do příštích voleb v roce 2022. „Bylo divné to slyšet, protože Orbán rád bojuje.“
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!