V pondělí (7. 2.) jsme si připomněli 30. výročí podpisu Maastrichtské smlouvy, která stála na počátku přeměny Evropského společenství v Evropskou unii – přeměny dovršené Lisabonskou smlouvou. Smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Václav Klaus kdysi napsal, že Maastricht byl „tím pověstným překročením Rubikonu, i když k tomu mnohé směřovalo už předtím“. A já dodávám, že nejpozději právě od té doby to s evropskou integrací jde z kopce. V pomaastrichtské Unii centralizace už jenom nabírala na obrátkách, unijní regulace se rozpínala do všech stran, unijní instituce se dravě hnaly za dalšími kompetencemi a na členské státy se dívaly stále více svrchu. Předimenzovaná integrace začala vytvářet stále více stěží řešitelných problémů, které zastiňují původní výhody spolupráce a propojování evropských zemí.
V pondělí také předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Zelený úděl není pouze novým udržitelným modelem růstu, ale je to také kus geopolitiky (ein Stück Geopolitik).
V úterý (8. 2.) Komise předložila návrh aktu o čipech a různá související opatření. Cílem má být zlepšit zásobování mikročipy, podpořit jejich výrobu v EU a zajistit tak „digitální svrchovanost“ Unie. Podle představ Komise by se do roku 2030 měl zvýšit podíl Unie na světové produkci mikročipů ze stávajících 9 % na 20 %.
Téhož dne byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr k otázkám souvisejícím s demokracií a občanstvím.
Ve středu (9. 2.) Komise vydala v pořadí osmou zprávu o soudržnosti, tj. dokument o politice soudržnosti EU (neboli kohezní politice), která se zaměřuje na vyrovnávání rozdílů v míře rozvoje různých regionů Unie.
Ve čtvrtek (10. 2.) se konalo velké online setkání „velvyslanců“ Evropského klimatického paktu, nazvané „Transnational Peer Parliament“. Evropský klimatický pakt je platforma pro zapojení veřejnosti do uskutečňování Zeleného údělu, respektive do činností v zájmu ochrany klimatu a životního prostředí.
Téhož dne Ursula von der Leyenová na Dnech průmyslu EU 2022 uvedla, že Zelený úděl je jednou z našich nejúčinnějších pojistek proti budoucím nárůstům cen energií. (A patrně si myslí, že je vůbec tou nejúčinnější a nejdůležitější.)
Od pátku do neděle (11.–13. 2.) proběhne v rámci Konference o budoucnosti Evropy závěrečné zasedání panelu evropských občanů č. 4, a to v nizozemském Maastrichtu. Tento panel se zabývá tématy „EU ve světě / Migrace“. Na zasedání by měla být přijata doporučení pro plénum konference. Taková doporučení již přijaly panel č. 2 k otázkám demokracie, hodnot, práv, právního státu a bezpečnost a panel č. 3 ke změně klimatu, životního prostředí a zdraví. (Občanským panelům se blíže věnuji v předchozích dílech tohoto seriálu v článku Unijní demokracie naruby).
Autor je odborník na evropské právo. Publikuje na svém blogu
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme