Týden v EU

Celý týden byl v prostředí unijních institucí ve znamení reakcí na vyostřující se situaci na Ukrajině a následnou ruskou invazi. Připomeňme v bodech nejdůležitější události:

• v pondělí večer (21. 2.) předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles ve společném prohlášení odsoudili uznání Doněcké a Luhanské republiky ze strany Ruska
• ve středu (23. 2.) Rada EU rozhodla o nových sankcích vůči Rusku;
• ve čtvrtek (24. 2.) hned v prvních hodinách po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, nejvyšší představitelé EU tento akt ostře odsoudili (mj. předsedkyně Komise a předseda Evropské rady ve společném prohlášení, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ve svém projevu, vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell v prohlášení jménem EU, vedoucí představitelé členských států ve společném prohlášení)
• téhož dne večer Evropská rada přijala závěry „k nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině“ a následně v noci se shodla na dalším balíku sankcí proti Rusku, dosud nejtvrdším
• v pátek (25. 2.) má Rada EU příslušné sankce formálně přijmout.

V pondělí (21. 2.) Rada EU přijala závěry vyzývající k tomu, aby při stanovování norem bezpečnosti potravin pro mezinárodní obchod byla věnována větší pozornost otázkám udržitelnosti, a dále závěry, v nichž se zdůrazňuje význam diplomatické činnosti v oblasti klimatu a komunikace EU se třetími zeměmi za účelem urychlení provádění výsledků loňské klimatické konference COP26 v Glasgow.

Ve středu (23. 2.) Komise předložila hned několik dokumentů, které stojí za pozornost:

• návrh nařízení nazvaného akt o datech, jež by mělo upravit přístup k průmyslovým datům vznikajícím v EU (iniciativa doplňuje již projednávaný návrh aktu o správě dat);
• návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která by měla přimět větší obchodní společnosti, aby řešily negativní dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí – velké společnosti by například musely zajistit, aby jejich obchodní strategie byla v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C podle Pařížské dohody;
• v pořadí druhou analýzu strategické závislosti Evropy, která se zabývá komoditami, kde je EU závislá na dodávkách ze třetích zemí, přičemž cílem zprávy má být lépe pochopit rizika a možnosti jejich řešení;
• sdělení o důstojné práci na celém světě, ve kterém se Komise rozepisuje o tom, jak by měla EU prosazovat důstojné pracovní podmínky, především odstranění dětské a nucené práce.

Téhož dne Eurostat vydal zprávu o míře inflace v EU v lednu 2022. V eurozóně inflace dosáhla hodnoty 5,1 %, což je nejvíce od roku 1999. V celé EU pak činila 5,6 %. Česká republika byla zemí s třetí nejvyšší mírou inflace (8,8 %).

Ve čtvrtek (24. 2.) Rada EU aktualizovala seznam zemí, které nespolupracují v daňové oblasti. Na černé listině EU jsou aktuálně Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Fidži, Guam, Palau, Panama, Samoa, Trinidad a Tobago a Vanuatu.

V pátek (25. 2.) se uskutečnila v rámci Evropského klimatického paktu – což je unijní platforma pro zapojení občanů do plnění Zeleného údělu – online panelová diskuse „Climate Change and the Role of the Military“. Diskutovalo se o tom, jak by se Zelený úděl měl projevit ve vojenské oblasti.

Od pátku do neděle (25.–27. 2.) proběhne v rámci Konference o budoucnosti Evropy závěrečné zasedání panelu evropských občanů č. 1. Tento panel se zabývá tématy „Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost / Vzdělávání, kultura, mládež a sport / Digitální transformace“. Na zasedání v irském Dublinu budou přijata doporučení pro plénum konference. Taková doporučení již přijaly všechny tři ostatní panely. (Občanským panelům se blíže věnuji v předchozích dílech tohoto seriálu v článku Unijní demokracie naruby). Doporučení projedná plénum konference a stanou se podkladem pro další fázi diskuse. Hlavním výstupem konference má být zpráva, kterou na základě návrhů pléna připraví výkonná rada složená ze zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise.