Ceny energií by se brzy mohly stát nedostupnými, mimo jiné kvůli ambiciózním plánům v oblasti klimatu. Maďarsko si stěžuje, že takový postup hrozí „zničit evropskou střední třídu“.
Zhruba deset dní před další světovou klimatickou konferencí se v Evropské unii objevují konflikty ohledně budoucích plánů v oblasti klimatu. Šéf maďarské vlády Viktor Orbán na čtvrtečním summitu v Bruselu vyzval Evropskou komisi, aby své návrhy „zcela přehodnotila“. Některé z nich jsou podle něj „utopickými představami“, pokud jde o návrh zahrnout v budoucnu do obchodování s emisemi i odvětví dopravy a stavebnictví.
Orbán si myslí, že plán EU by ještě více podpořil výrazný nárůst cen energií a „zničil by evropskou střední třídu“. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) již dříve zdůraznila, že zvýšení cen nemá nic společného s klimatickými plány a že EU by měla v této věci reagovat „obezřetně“. Konference OSN o změně klimatu začíná 31. října v Glasgow.
Morawiecki: „Ekonomické vydírání“ ze strany Ruska
Podle klimatického balíčku, který Komise představila v červenci, má EU do roku 2030 snížit své emise o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Brusel rovněž prosazuje zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Tyto plány jsou kontroverzní i v Německu.
Zejména jihoevropské země, jako je Španělsko a Řecko, se dostaly pod tlak v důsledku růstu cen energií. Stejně jako v případě vakcín usiluje Španělsko o společné nákupy plynu a vytvoření strategické rezervy EU. Před summitem předseda vlády Pedro Sánchez kritizoval EU za to, že v této oblasti postupuje „pomaleji, než je žádoucí“.
Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki obvinil Rusko a státní skupinu Gazprom z „ekonomického vydírání“. Varoval také, že vedení plynovodu Nord Stream 2 do Německa v Baltském moři tento problém ještě zhorší.
Komise prošetří trh s elektřinou a plynem
Země jako Česká republika a Polsko zastávají názor, že růst cen energií ovlivňují spekulace a rostoucí ceny CO2. Například v rámci systému EU pro obchodování s emisemi musejí dodavatelé elektřiny platit za emise skleníkových plynů, jako je CO2. Komise nedávno uvedla, že obchodování s emisemi CO2 je zodpovědné pouze za pětinu nárůstu cen energií.
Země EU rovněž vyzvaly Komisi a orgán ESMA, aby prošetřily trhy s elektřinou a plynem. Španělský premiér Pedro Sanchez již dříve navrhl reformu evropského trhu s elektřinou. Země doufá, že tímto způsobem sníží vliv ceny plynu na cenu elektřiny. Kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro tržní řešení. Tématu cen energií se bude znovu věnovat prosincový summit.
Hlavy států a vlád jednaly na summitu o cenách energií několik hodin. Podle jednoho z diplomatů EU to ukazuje, jak „soustředěně“ se političtí představitelé této otázce věnují.
Státy EU zůstávají v otázce cenově dostupné energie rozdělené
Ze závěrů summitu vyplynulo, že se hlavy států a vlád dohodly na tom, že „přijdou na kloub“ důvodům, které vedou ke zvýšení cen energií.
Především mají země EU zasáhnout na národní úrovni, aby krátkodobě ochránily spotřebitele a podniky před vysokými náklady. Jednání budou pokračovat na zvláštním zasedání ministrů energetiky příští úterý.
Hodinové jednání podle zdrojů z EU zdržel mimo jiné český premiér Andrej Babiš, který trval na tom, aby byl v závěrech summitu zmíněn systém EU pro obchodování s emisemi. Nyní uvádí, že by se Komise spolu s unijním finančním regulátorem ESMA měla blíže zabývat trhem s emisemi oxidu uhličitého (CO2). Komise by měla určit, zda je třeba přijmout opatření proti „určitému obchodnímu chování“.
Summit se v rámci druhého dne v pátek zaměří mimo jiné na migraci a otázky digitálního prostředí v EU.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!