Volby – pár subjektivních srovnávacích střípků

O právě proběhnuvších volbách se někdy píše, že je to jen takové „béčko“ za extraligou voleb prezidentských či sněmovních. S tímto pohledem se nestotožňuji a naopak plně respektuji, že řada lokálních patriotů či aktivistů (v dobrém slova smyslu) vnímá komunální volby jako svůj „Woodstock“, který si řádně užijí, když po pečlivé přípravě (a k malé radostí členů volebních komisí) pečlivě zvažují každé jméno a hojně křížkují napříč stranami, přičemž ti radikálnější někdy ani nedají velký křížek a raději rozdají plný počet malých napříč celou „plachtou“. Já osobně tento záslužný postoj nesdílím a spíše mám sklon tyto volby vnímat méně sofistikovaným pohledem, tj. v celostátní perspektivě, což mne činí částečným příjemcem oblíbeného, byť fakticky ne zcela pravdivého, opozičního hesla „Volby jsou referendem o vládě“.

V aktuálních mě tedy lákalo spíše sledovat (a přirozeně přispět i svým malým zrnkem do mlýna), jak to dopadne pro současnou vládu kráčející v pomyslné palbě ze všech stran, tj. „globální oteplování aneb všichni se uvaříme“, „zimní apokalypsa aneb všichni zmrzneme“, „migrační apokalypsa aneb Ukrajinci nás jdou naředit“ a „válečná apokalypsa aneb teď teprve se Rudá armáda rozjede“. Z toho tedy vyplývá, že kromě mého rodného městečka mne v komunálních volbách zajímají spíše symbolické trofeje, jako jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, a že s větším zájmem jsem sledoval 27 soubojů o senátní křesla.

Komunální volby

Při hodnocení úspěchu či neúspěchu vycházím ze srovnání počtu získaných mandátů během současných a předchozích voleb (počty podle výsledků uvedených pro 2018 a 2022).

Brno

Současné vládní strany si polepšily z 28 na 30 mandátů, k čemuž přispělo nepropadnutí TOP 09 a STAN jdoucích aktuálně ve spojenectvích s ODS a lidovci. V progresivním koutě Piráti přišli o 2 mandáty, což však kompenzuje vstup koalice Zelených a Žít Brno se 3 mandáty. V levicovém koutě ANO ztratilo 5 mandátů, socdem ztratili 2 mandáty, SPD nově ve koalici s Trikolórou a menšími si polepšila ze 4 na 6.

Ostrava

Současné vládní strany vykazují pokles ze 14 na 12 mandátů, což jde na úkor ztráty Pirátů, zatímco strany Spolu jsou fakticky na svém. Solitérsky jdoucí STAN je na nule stejně jako v předchozích volbách. Lokální OSTRAVAK má o 1 mandát více. V levicovém koutě má ANO stejně jako minule (21), socdem hlásí odchod (ze 3 na 0), komunisté pokles z 6 na 3, což však kompenzuje vzestup SPD ze 4 na 7.

Plzeň

Současné vládní strany pokles z 28 na 23 mandátů, konkrétně Spolu pokles o 6 a Piráti pokles o 3, což částečně kompenzuje vzestup STAN na 4 mandáty. V levicovém koutě: ANO posílení ze 13 na 15, socdem odchod, komunisté odchod (dohromady 6 out), ale SPD vzestup z 0 na 4. Nově také postoupilo lokální PRO PLZEŇ (5 mandátů).

Praha

Současné vládní strany v celkovém součtu hlásí mírný pokles ze 40 na 37 mandátů (z toho strany Spolu aktuálně 19). V progresivní partě Piráti zůstávají na svém (13), klimatická PRAHA SOBĚ dílčí pokles ze 13 na 11. Útěchou je však aktuální krach „dream teamu“ Solidarita (koalice ČSSD, Zelených, Budoucnosti a Idealistů) s výsledkem 2,02% hlasů. V levicovém koutě ANO hlásí posílení z 12 na 14, komunisté a socdem jsou out už od minule a nově vstupuje i SPD v koalici s Trikolórou (3 mandáty).

Senát – 1. kolo

Zde je na finální hodnocení ještě brzy, ale pro první kolo se nabízí srovnání voleb z 2020 a těch současných. Týkají se 27 senátních obvodů s potenciálně až 54 postupujícími kandidáty (vzhledem ke zvolení v prvním kole to však minule bylo 53 finalistů a letos 51). Z těchto postupujících bylo z vládních stran (nebo s podporou alespoň jedné z nich) v roce minule celkem 34 a v současnosti to je 23, což je však částečně způsobeno menší snahou vládních stran kandidovat proti sobě. V případě současných opozičních a bývalých vládních (socdem a komunistů) stran to bylo minule 12 a v současnosti to je 22 (pozn. – kandidát v Brně podporovaný zároveň ODS i ČSSD není započítán ani do jedné množiny).

O sebevědomí jednotlivých politických subjektů rovněž vypovídají počty nasazených kandidátů (uvedeny např. zde).  Z 27 dostupných obvodů se ANO přímo účastnilo v 23, SPD v 18, Spolu ve 20 (míněno jako jeden kandidát, v ostatních 7 byli nasazeni kandidáti za jednotlivé strany), STAN ve 13 (pozn – do toho nezapočítána jejich podpora v Praze 6 pro kandidáta Spolu), Piráti v 8, komunisté v 8 a ČSSD v 9.

O oprávněnosti tohoto sebevědomí pak vypovídají výsledky. Strany Spolu mají po prvním kole dva přímo zvolené a dalších 19 postupujících (z toho 15 z prvních míst). ANO má jednoho přímo zvoleného a 18 dalších postupujících (z toho 6 z prvních míst). Piráti a komunisté mají shodně 0 postupujících. STAN má pouze 2 postupy do druhého kola, z nichž jeden je nikoli překvapivě v Liberci a ve druhém STAN funguje pouze jako jeden z více poskytovatelů podpory. Kupodivu dva postupující má i socdem, což ale není nijak šokující, neboť oba kandidují s podporou ANO. Naopak 5 z obhajujících členů Senátu končí již po prvním kole, z toho 1 za Stranu zelených, 1 za KDU-ČSL a 3 za (nebo s podporou) STAN.

Tomiův byznys vzkvétá

Resuscitace ČSSD a KSČM se nekoná, první dále vysává Babiš a druhou Okamura. Také díky tomu ANO i SPD navýšily počty zastupitelů, ale hlavní symbolická cena, vítězství v Praze, Babišovi opět unikla. Minule selhal Petr „Prahu nakopne“ Stuchlík. A nyní, když věčně přehlížený Patrik Nacher konečně dostal šanci se zaskvět na velitelské pozici, se opět neurodilo, ba dokonce ANO skončilo i pod hranicí 20 procent, jejíž nepřekonání Nacher předem deklaroval, že bude považovat za „osobní neúspěch“ (ale po volbách už pružně přispěchal s vysvětlením, že na vině je „nepřátelské území“ ). Oproti tomu byznys Tomia Okamury vzkvétá a dokonce pronikl i do pražského magistrátu  poté, co se takticky spojil s Trikolórou. Tato „jediná skutečná pravice v Praze“ tam sice v loňských volbách získala 2,56 procent, tj. méně než svůj republikový průměr, ale když se přidala k SPD coby silnějšímu partnerovi (v minulých komunálních 3,54 procent)  tak společnými silami dosáhli na pěkných 5,17 procent a 3 zastupitele. Podobně se to rýsuje i v senátních volbách, kde do druhého kola postoupila zástupkyně SPD v Karlových Varech, zástupkyně antivaxerské scény v Kroměříži, ale v Olomouci zůstala věčná Klausova „melody girl“ Majerová-Zahradníková opět před branami a ani do Senátu se nepodívá. Z toho vyplývá, že se Trikolóra ve svém rusofilním směřování bude muset více schovat do náruče zkušenějšího taťky Tomia.

Finální výsledky budou známy až za týden, ale zatím to pro vládní tým nevypadá tak dramaticky. Vzhledem k v úvodu nastíněným „zajímavým časům“ ono avizované „referendum o vládě“ nedopadlo moc jednoznačně.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!