Během posledního televizního vystoupení na TV Prima vypadal Miloš Zeman hodně zbědovaně, ale to by nemělo nikoho mást. Prezident je stále schopen racionálního uvažování a jako jeden z mála může současnou politickou situaci pohnout. Podle informací od lidí z prezidentského expertního týmu, který se minulou sobotu sešel v Lánech, si Zeman myslel, že tah Prymulou byl tím správným lékem na rozbouřenou situaci, který všechno vyřeší. To se nyní ukázalo jako chybná sázka.
Volby jako signál
Zeman během sobotní debaty ještě nedoceňoval krizi společenské důvěry ve schopnost vlády zvládat epidemiologickou krizi. A to nejen mezi voliči opozičních stran, ale i nepoliticky myslícími lidmi, kteří pochopili, že tolik slibovaný systém testování a trasování, ve spojení s chytrou karanténou, prostě selhal. Jsme svědky polofunkčního zdravotnicko-politického managementu státu, který chaoticky těká od jedné krize ke druhé. Odrazem této nedůvěry byly ostatně výsledky krajských a senátních voleb.
Když se opozici v minulosti dvakrát podařilo v tomto typu voleb zvýšit volební účast (2008, 2012) vždycky to bylo signálem změn i na centrální úrovni vlády a Poslanecké sněmovny. Tyto věci nepochybně Miloš Zeman zaregistroval. Z čeho musí mít dnes největší strach? Že jej Andrej Babiš stáhne s sebou dolů.
Pokud by na podzim 2021 skutečně ve Strakově akademii zasedla nová vláda z řad dnešní opozice, nedají mu nic zadarmo. Podporou Andreje Babiše a zakrýváním jeho machinací totiž zašel příliš daleko. Pokud by Babišovu vládu podporoval do poslední chvíle a komplikoval předání moci, mohlo by se stát, že roky 2021-2023 jako prezident prožije v totální izolaci na lánském zámku. Nová vláda mu může seřezat rozpočet, přestat ho zapojovat do vytváření zahraniční politiky a zastavit leckteré jeho projekty typu Dunaj-Odra-Labe. Opozice by také mohla ignorovat jeho návrhy na velvyslance, nebude k němu chodit na konzultace a nakonec mu ani ten státní pohřeb nevyhlásí, což je věc, na níž Miloš Zeman hodně lpí.
Dvě varianty
Vyjděme ze situace, že Andrej Babiš vyhraje volby, ale opozice bude mít většinu a bude deklarovat povolební spolupráci. Po zkušenostech z let 2017/18 víme, že Miloš Zeman může znovu jmenovat Andreje Babiše a držet ho u moci celé měsíce, i když mu sněmovna vyjádří nedůvěru. V určité chvíli ho může pověřit dalším pokusem, což může protáhnout na šest až devět měsíců. Na rozdíl od situace z předchozího období tento krok vyvolá demonstrace po celé zemi a aktivizaci jako v době Letné 2019. Souběžně s tím půjde tlak Bruselu na dodržování demokratických postupů a ze Zemana to udělá vyvrhela Evropské unie. To je dejme tomu jedna varianta vývoje.
Jinou možností je, že Miloš Zeman zaregistruje změněnou společenskou situaci, kdy Andrej Babiš ztratil nimbus velkého manažera a není schopen sám překonat krizi důvěry podstatné části veřejnosti. Co může udělat, aby zachránil svůj budoucí plnohodnotný prezidentský mandát?
Například začít komunikovat nejen se svými lidmi, ale celou opozicí a vytvořit koncept nové vlády do voleb. Je takové akce vůbec schopen? Je. Vzpomeňme na to, jak se mu po sněmovních volbách v roce 2013 úplně rozpadl koncept vlády ČSSD s podporou komunistů, do níž bude dosazovat své lidi a zpovzdálí ji řídit. Rok 2014 byl pro něj mocenskou katastrofou, kdy vznikla Sobotkova vláda s tehdy mu nenakloněným Andrejem Babišem, která ho k ničemu nepotřebovala. Jeho popularita upadla a nastal více než rok jeho neviditelného prezidentství, spojeného se slovními excesy do médií.
Pak přišel rok 2015 spojený s evropskou migrační krizí a aktivizací protiimigračních politických sil a hnutí. Miloš Zeman, stejně jako Andrej Babiš, zpočátku vyslovovali povinné bruselské fráze, ale když zjistili, že veřejnost toto téma extrémně zajímá, postavili se do jeho čela. Teprve v září 2015 vznikl pakt Babiš-Zeman, který fungoval dalších pět let. Dnes však jeden z tohoto paktu má politicky oslabenou pozici, což druhého stahuje k zemi. Jak zareaguje?
Jako s Babišem
Miloš Zeman v minulosti dokázal být hodně tvrdý i ke svému nejbližšímu okolí. V roce 2013 dokázal zapudit strůjce svého prezidentského zvolení, Miroslava Šloufa. Stejně tak dokázal překousnout dlouholetou averzi k Andreji Babišovi a spojit se s ním. Když ucítí, že vláda není nejsilnější, rád udělá gesto k dnešní opozici. Například v podobě garance nové vlády národní jednoty do voleb.
V minulosti vždycky podobné gesto udělal, ať už to byla opoziční smlouva s Václavem Klausem, kterého předtím vášnivě nenáviděl. Anebo způsob, jímž Andreji Babišovi odpustil privatizaci Unipetrolu, který Babiš očesal a bez zaplacení znovu vrátil vládě. Otázka je, jestli bude chtít jít s Babišem až na konec cesty a spojit s ním své další politické fungování. Anebo si vytvoří aspoň malou cestičku k opozici, která ho po příštích volbách zapojí do politického života.