Celých třicet let jsem čekal na okamžik, kdy zhlédnu český film a budu odcházet z kina s tím, že „tohle je ono“, trefa do černého. Film Jiřího Havelky Vlastníci je velmi přesnou, sžíravě vtipnou a umělecky zdařilou sondou do života české společnosti. A zároveň onou trefou do černého. Každý, kdo žil či dokonce stále žije ve Společenství vlastníků jednotek (SVJ), ví, jak bizarní takové seskupení majitelů může být a jaké zátěži pak může být jedinec podroben ve snaze uniknout osidlům kolektivismu. Neboť SVJ jsou zároveň reliktem česko-sovětského komunismu a pokusu o soužití vlastníků pod jednou střechou v epoše svérázného pokusu bývalých sovětských satelitů o demokracii. Anebo jinak řečeno, ve Společenství vlastníků jednotek je vlastník vyvlastňován ostatními vlastníky. Netvrdím, že taková jsou všechna SVJ. Nicméně obdobu SVJ bychom marně hledali v evropských státech na západ od našich hranic. Ale k dílu samému.
Do závěrečných sekvencí filmu Jiřího Havelky Vlastníci je šikovně zakomponována narážka na chytlavé heslo řídit stát jako firmu (s parlamentní stafáží). Neuvěřitenost většiny replik i situací schůze SVJ, která je žánrovou zkratkou svébytné bytové subkultury a zároveň podobenstvím české společenské reality, může šokovat ty, kteří bydlí v rodinných domech či vilách. Nicméně ty, kteří jsou členy Společenství vlastníků jednotek, může film šokovat rovněž, ale jinak – děsivou podobností s jejich vlastní zkušeností. Je to kvintesence absurdnosti a drastický popis mezilidských vztahů, převedený do divadelní a filmové řeči. Ostatně Havelkovo mistrovství spočívá rovněž v rafinované oscilaci mezi divadelní a filmovou řečí. Dlouhé, statické záběry stejně jako přesně načasované repliky posilují divadelnost kusu, ostré přechody, narušující dosavadní temporytmus pak ukazují, jak si autor osvojil či spíše vytvořil osobitou filmovou řeč.
Je to skvělé filmové či filmově dramatické podobenství, které je zároveň kvazireportáží. V napětí mezi „reportážností“ a symbolickou nadsázkou ostatně tkví síla tohoto filmu. Film je rovněž pozoruhodný naprosto brilantními výkony herců, Dagmar Havlové, Jiřího Lábuse, Terezy Ramba (Voříškové) a vlastně všech zúčastněných herců. Pro všechny členy SVJ, stejně jako pro ty ostatní – je třeba to vidět! Pokud bych měl někomu z daleké země osvětlit společenské poměry v současné České republice, nemohl bych pro něj udělat víc, než že bych ho vzal do kina na brilantní film Jiřího Havelky.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!