V médiích se v pravidelných intervalech objevují informace, že federální soudce „zastavil” platnost některého z prezidentových exekutivních příkazů. Skutečnost je o něco složitější a dosavadní průběh právní bitvy napovídá, že Trumpova administrativa má navrch.
Po drtivě prohraných volbách jsou pro demokraty jedinou možností, jak zastavit nebo zpomalit Trumpovu administrativu, liberální federální soudci. Jak to funguje? Zdroj informací v odkazu na konci článku.
Liberální soudci
V prvé řadě je nutné vytipovat dostatečně liberálního soudce, jemuž je následně předložena žádost o vydání předběžného opatření s celostátní působností, které zastaví platnost vydaného exekutivního příkazu. Během Trumpova prvního funkčního období vydali soudci 64 takových předběžných opatření. Přitom 92 % z nich vydali soudci, kteří byli jmenováni demokratickým prezidentem.
Pro srovnání čelil Barack Obama během osmi let svého prezidentování 12 celostátním předběžným opatřením, předchozí republikánský prezident George Bush šesti.
Celá řada právních komentátorů uznává, že předběžná opatření, která může vydat jeden jediný soudce bez jakéhokoli procesu, a v některých případech i bez vyjádření protistrany, jsou sporná. Jedná se také o poměrně „moderní” právní nástroj, neboť se poprvé objevil teprve v šedesátých letech minulého století, konkrétně v roce 1963, a i poté bylo jeho využití dlouhou dobu relativně „vzácné”.
Americká vláda je připravena
Existuje nicméně velký rozdíl mezi rokem 2017, kdy Donald Trump začínal svoje první funkční období, a rokem 2025. Před osmi lety vstupoval Donald Trump do funkce nepřipraven a teprve krátce před jeho nástupem do funkce začali právníci „formulovat” text exekutivních příkazů.
V roce 2025 je Trumpův tým připraven. Přesně věděl, co bude novou administrativu čekat a že předběžná opatření s celostátní působností budou hlavní zbraní demokratů. Podle Wall Street Journal strávil právní tým nové administrativy dlouhé měsíce přípravou exekutivních příkazů a strategie jejich použití. Jejich strategie má několik bodů:
- Příval exekutivních příkazů, na které nestačí demokraté reagovat. Během prvního měsíce podepsal Donald Trump přes sedmdesát příkazů, což je zhruba dvakrát více než jeho předchůdce, který stanovil do té doby platný rekord.
- Text exekutivních příkazů byl připravován dlouho dopředu. Proto vznikla Muskova klíčová agentura DOGE pouhým přejmenováním agentury, kterou ustavil Barack Obama svým příkazem před mnoha lety. Je těžké zakazovat agenturu, jež existuje dlouhé roky a u které se jenom mírně změnilo zadání.
- Exekutivní příkazy směřují k vyřešení klíčového problému předběžných opatření. Mohou nikým nevolení federální soudci kdykoli rozhodnout o nějakém detailním rozhodnutí prezidenta? Není to soudní mikromanagement? Proto vydal Donald Trump příkaz, kterým dosud „nezávislé” federální agentury, jako je například Komise pro cenné papíry, podřídil vůli prezidenta voleného všemi občany. Právní komentátoři očekávají, že se jedná o důležitou otázku ústavních pravomocí jednotlivých státních institucí a že se do záležitosti vloží Nejvyšší soud.
- Exekutivní příkazy odrážejí Trumpův program. Jeho tým zaznamenával každý slib, který zazněl na předvolebních shromážděních, a aktualizoval seznam opatření, která hodlala nová vláda po nástupu k moci zavést do praxe, neboť chce dostát slibům, které dala před volbami svým voličům.
Wall Street Journal píše, že Trumpův tým očekával větší počet žalob a že je v podstatě překvapen malým množstvím soudních sporů.
Matoucí informace v médiích
Je velice obtížné se orientovat v tom, v jaké fázi právního procesu se daná žaloba nachází a co to znamená. Zejména s přihlédnutím k tomu, že americká média většinou zdůrazňují pouze první fázi celého procesu, a sice to, že nějaký federální soudce vydal předběžný zákaz.
Na levicové televizi MSNBC to jejich právní analytik okomentoval takto:
„Titulky znějí ‘Trump utrpěl právní porážku’ nebo ‘Nečekaná ztráta pro Trumpa’. Lidé, kteří čtou tyto nadpisy, si budou myslet, že Trump dostává na frak. Ale tohle nejsou žádné porážky. Téměř ve všech případech soud pouze ukládá pozastavení akce a nezabývá se podstatou problému. Nikdo neprohrává ani nevyhrává. Zmáčkli tlačítko ‘pauza’, dokud nerozhodnou o podstatě věci. Je to exhibice. Nic se nepočítá, dokud nerozhodne poslední soud, kterým bude Nejvyšší soud, protože se jedná o důležitá ústavní rozhodnutí.”
Zkušenosti z minulosti
I během prvního funkčního období Donalda Trumpa rozhodl Nejvyšší soud v klíčových případech v jeho prospěch. Soud podpořil Trumpův dočasný zákaz vstupu pro občany sedmi převážně muslimských zemí, které mohly podporovat teroristické skupiny. Média jej příznačně pojmenovala „zákaz vstupu pro muslimy”, přestože se slovo „muslim” nikde v textu nevyskytovalo.
Stejně tak rozhodl Nejvyšší soud na konci Trumpova prvního období, že je plně v kompetenci prezidenta postavit zeď na hranicích s Mexikem.
Administrativa Donalda Trumpa má v porovnání s dobou před osmi lety také výhodu v obsazení Nejvyššího soudu, ve kterém mají konzervativní soudci převahu 6 ku 3, z nichž tři jmenoval Donald Trump během svého prvního funkčního období,
Aktuálně
Federální soudce Amir Ali vydal předběžné opatření, kterým nařizuje Trumpově administrativě, že nesmí zastavit vyplácení zahraniční pomoci a musí okamžitě vyplatit zhruba 2 miliardy dolarů.
Amir Ali se narodil v Kanadě a v roce 2019 získal americké občanství. Joe Biden jej nominoval na pozici federálního soudce, ve které byl nejtěsnější většinou potvrzen Senátem až v listopadu 2024, již po prezidentských volbách. Amir Ali se stal „prvním muslimem”, který byl jmenován do pozice federálního soudce a patří do „liberálního křídla”.
Nejvyšší soud se již do celé záležitosti vložil dvakrát. Při první intervenci zrušil lhůty dané soudcem Alim, ve druhé intervenci nařídil rozhodnutím těsné většiny Trumpově vládě, že musí zaplatit za práci, která již byla odvedena. Soud nicméně nerozhodoval o meritu věci, ale o tom, zda předběžné opatření vydané federálním soudcem je platné. Právní komentátoři očekávají, že se kauza k Nejvyššímu soudu ještě vrátí, až ji posoudí nižší odvolací soudy.
Americká administrativa nařídila deportaci 261 ilegálních imigrantů, kteří na území USA porušili zákon, do věznice v Salvadoru. Mezi deportovanými imigranty byli i členové nechvalně známého kriminálního gangu Tren de Aragua, který pochází z Venezuely. Federální soudce jmenovaný Barackem Obamou nařídil deportaci zrušit. Letadlo bylo v době vydání soudního příkazu již v mezinárodním vzdušném prostoru a svoji misi dokončilo.
Média hlavního proudu spolu s některými demokraty Trumpovu vládu za deportaci kritizovala. Nezávislí komentátoři upozorňují, že rychlost, s jakou byla deportace provedena, dokazuje důkladnou přípravu a fakt, že vláda snahu o soudní zastavení deportace očekávala. Za druhé jde ze strany demokratů o strategii, která jim příliš podpory mezi voliči nezíská, neboť gang Tren de Aragua z Venezuely jsou „opravdu drsní hoši”.
Post scriptum
Předběžná opatření vydaná liberálními soudci skončí podle názorů většiny právních komentátorů u Nejvyššího soudu v relativně krátké době.
Zdroje:
(1) Statistika předběžných opatření
(4) Rozhodnutí: zeď na hranicích
(6) Nejvyšší soud
(7) Deportace
(8) Tren de Aragua
Autor text publikoval na svém blogu Sýr zdarma
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
