Celý svůj dospělý život do cca 35 let, jsem se považoval za progresivního liberála. Konzervy jsem na Twitteru a jinde hejtil a považoval sekulární liberální morálku ve stylu „každý ať si dělá, co je libo, pokud neomezuje práva druhých“ za naprosto dostatečný základ pro život společnosti. Už jsem z toho vyrostl a nad liberalismem jako filozofickým směrem zlomil hůl.
Je dobrá otázka, proč lámat hůl zcela a nezůstat u toho „dobrého“ (tj. klasického) liberalismu. K tomu řeknu, že liberalismus je v jádru ideologie směřující k osvobození jedince od svazujících společenských norem, které omezují jeho svobodu. Jako taková má jednu zásadní, kritickou, sebezničující chybu: nemá zabudované brzdy. Klasičtí liberálové vždy spoléhali na to, že brzdu v rozletu onoho „osvobození od norem“, která liberalismu zabrání zničit i ty dobré (byť stále svazující) normy, zajistí vnitřní morální rámec jednotlivců, ze kterých se liberální společnost skládá.
Jen pro mravný lid
John Adams, jeden z otců zakladatelů Spojených států jako klasicky liberální republiky, k tomu napsal: „Our Constitution was made only for a moral and religious people. It is wholly inadequate to the government of any other.“ [Naše Ústava byla vytvořena pouze pro mravný a věřící lid; je zcela nevhodná k vládě nad jakýmkoliv jiným.]. Jinak řečeno, klasický liberál předpokládal, že liberalismus jako vládnoucí paradigma bude limitován „konzervatismem“ ovládaných. Nu, o dvě stě let později už jsme tyhle brzdy ztratili a liberalismus se tak vymkl kontrole.
Kdybych měl sáhnout k analogii, liberalismus je jako požár, který spaluje les, kterým je společnost. Ano, sem tam jsou některé části lesa zarostlé starými nemocnými, zahnívajícími, polomrtvými stromy, které nedovolí světlu proniknout do spodních pater. Klasický liberál použije kontrolovaný požár, který spálí nemocnou část lesa a umožní vyrůst novému a zdravému. Jenže to vše závisí na jeho schopnosti ten požár zastavit. Tato schopnost nyní chybí a požár tak zachvátí celý les, i ten zdravý, a spálí ho na popel – a plamen nakonec vyhasne, až pohltí veškeré palivo. To se nám nyní děje.
Necháváme shořet nejen to špatné, přehnaně represivní, co vyrostlo již příliš dávno a od té doby ztratilo smysl a jen dusí; necháváme shořet i to dobré, to, co Západu umožnilo explodovat na světové scéně jako supernova a vnutit celému světu mnoho ze svých hodnot, institucí a moderních technologií. Necháváme shořet rodinu, necháváme shořet komunitu, necháváme shořet smysluplné lidské vazby, necháváme shořet víru, necháváme shořet kulturu, necháváme shořet naše děti, kterým ani nedopřejeme život, protože by nás otravovalo se o ně starat. Vše na oltáři maximálního osvobození jednotlivce od všech možných norem, které by mohly stanovovat mantinely jeho chování a vnášet do jeho života odpovědnost za někoho kromě sama sebe.
Nic není svaté
Nic není svaté, nikdo nikoho za nic nesmí hodnotit, ať už je jeho chování jakkoliv sebedestruktivní a nemorální. Toto není udržitelné. Starý svět shoří v ohni liberalismu, abych parafrázoval Sarumana, a výsledkem bude pouze temnota. Znamená to, že si nevážím lidské svobody? Ne. Znamená to, že chci zavádět totalitní režim, Gileád atp.? Ne. Ale bojím se, že přesně tam to skončí, až liberalismus všechno to, co nás zatím udržuje, definitivně rozežere a společnost se zcela zhroutí, což otevře dveře hrůzám, které si zatím dovedeme představit jen v náznacích.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
